Většina politických stran ve Sněmovně,
včetně vládních lidovců a sociální demokracie, nejspíš podpoří návrh
zákona o střetu zájmů z dílny poslance za TOP 09 Martina Plíška.
Podle něj by se každý ministr, který v soukromé firmě
vlastní 40 a víc procent, musel
svého podílu po dobu výkonu funkce vzdát. Kupříkladu tak, že by ho převedl
do svěřeneckého fondu.
Naději na
schválení má také návrh, který brání firmám, v nichž má člen vlády aspoň desetiprocentní podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky. Nejednota panuje jen okolo toho, zda by tyto návrhy měly
platit až po příštích volbách do Sněmovny nebo hned.
Majitel Agrofertu, šéf vládního hnutí ANO a
ministr financí v jedné osobě Andrej Babiš se kvůli tomu hodně zlobí a
mluví o podrazech ze strany koaličních partnerů. Změny jsou prý účelové,
namířené proti němu. Tvrdí, že voliči dobře věděli, že je vlastníkem Agrofertu,
a navíc že je pod podrobnou kontrolou médií.
Mediální ofenziva nepomohla, takže Babiš nyní
přešel k vyhrožování. Neví prý, zda má dál smysl vláda, která se nedokáže
shodnout, jak dál s mýtným na dálnicích, nebo jejíž premiér požaduje speciální
novelu loterijního zákona kvůli tzv. kvizomatům. Nelíbí se mu ani údajné přešlapování koaličních
partnerů při schvalování tendru na záchranou leteckou službu.
Padne tedy vláda, jak už spekulují někteří
komentátoři?
Téměř jistě ne, protože Babiš by se dostal do
těžké defenzivy. Veřejnosti by jen těžko vysvětloval, že vládu položil kvůli opatřením
proti střetu zájmů, která fungují v řadě evropských zemí. A vyvolat pád
vlády kvůli tomu, že jeho koaliční partneři kritizují ministra dopravy za ANO
kvůli mýtnému, nebo požadují účinnější regulaci kvizomatů, by bylo absurdní.
Navíc pravicová část opozice, která Babiše vidí
jako politickou hrozbu, by nejspíš dovolila v tomto volebním období dovládnout menšinové vládě ČSSD a lidovců.
Babiš by tak přinejmenším do příštích voleb mohl ztratit vládní posty,
které—navzdory prý neexitujícímu střetu zájmů—jsou pro jeho podnikatelské
impérium nemalým přínosem. A přijetí zákonů o střetu zájmů a veřejných
zakázkách ve znění, které ho v současnosti tak irituje, by stejně
nezabránil.
Vláda tedy bude skoro jistě dál pokračovat. Ale
zdá se, že končí klidné časy a začíná volební kampaň, která v závislosti
na výsledku krajských voleb letos na podzim může nepřetržitě trvat až do
sněmovních voleb na konci roku 2017 nebo dokonce do těch prezidentských
v lednu 2018.
Právo, 3.3.2016