Premiér Bohuslav
Sobotka při sněmovních interpelacích prohlásil, že je třeba úpravou zákonů
oddělit mediální a ekonomickou moc od moci politické. Mířil tím na Andreje
Babiše, kterého ovšem nejmenoval.
Dotkl se ale nechtěně
hlubšího problému. Nástupu oligarchické
kumulace tří zmíněných mocí v rukou Babiše totiž u nás předcházelo dlouholeté
srůstání politické a ekonomické moci v podání tradičních politických stran,
což připravilo pro současnou situaci půdu.
Toto srůstání
politického a ekonomického vlivu mělo různé podoby, které veřejnost stále vice
frustrovaly: kmotrovské praktiky, neregulované lobbistické aktivity, politické
„podnikatelství“, zmanipulované veřejné zakázky, anonymní akcie, atd. Absurdními
tečkami na konci tohoto období byly postavy Marka Dalíka, Romana Janouška nebo
Jany Nagyové, které v korupční džungli navzájem prorostlé politické a ekonomické moci sloužily jako převodní páky.
Novou úroveň srůstání
těchto mocí představoval projekt Víta Bárty, který vytvořil stranu Věci veřejné
jako politickou divizi svojí bezpečnostní agentury. Babiš tuto filozofii jen
dotáhl o krok dál, když k propletenci
ekonomické a politické moci přidal ještě moc mediální.
Uspěl více než Bárta
i zásluhou svého mnohem většího bohatství a propracované strategie, v níž
sebe i ANO prezentoval nikoliv jen jako nový politický projekt, který chce
zatočit s korupcí, ale jako
alternativu k tradiční politice jako takové. Vyšlo to, a
divizí Agrofertu dnes není jen jeho hnutí ANO, ale svým způsobem i řada
mediálních a státních institucí, které Babiš kontroluje.
To je vážný problém,
jenže pokud by chtěl Sobotka opravdu oddělit ekonomickou a mediální moc od té
politické, nebude stačit přijmout jen zákony, které sváží ruce Babišovi. Bylo
by nutné říznout mnohem hlouběji.
Kupříkladu se konečně
vážně zabývat tím, jak (ne)fungují u nás politické strany, včetně jejich
netransparentního financování. Nebo mnohem
důsledněji odstínit veřejnoprávní média od politického vlivu, jakož i odříznout
strany od symbiózy s mocnými PR agenturami a právními firmami, kde často
funguje korupční systém protislužeb. Jinými slovy: proklestit se džunglí
navzájem prorostlých ekonomických, politických a mediálních vlivů bude
vyžadovat mnohem více, než jen nějaký lex Babiš.
Právo, 5.3.2016