Předseda
hnutí ANO Andrej Babiš nedávno navrhl, aby se volby do Poslanecké sněmovny
příští rok konaly nikoliv v řádném termínu, tedy v říjnu, ale na jaře. Měl
pro tento svůj nápad zdánlivě racionální pohnutky. Ta hlavní byla ekonomického
rázu: vláda vzniklá po volbách na konci jara má ještě stále šanci sestavit
vlastní rozpočet.
Návrh
podpořil i prezident Miloš Zeman, se stejným argumentem. Jenže u ostatních
vrcholných politiků a politických stran nezískalo duo Zeman-Babiš pro myšlenku
posunutí voleb podporu. A to zejména proto, že předčasné volby jsou prý
mimořádným opatřením, které je odpovědí na nějakou politickou krizi. Česká
Republika navíc během své existence zažila předčasný odchod vlády už několikrát.
Premiér Bohuslav Sobotka mluví o potřebě politické stability v rušné době,
a tu by předčasné volby narušily.
Argumenty
Zemana i Babiše jsou jistě pádné, a stejné pádné jsou argumenty jejich
oponentů. Ve skutečnosti ale ani jedna strana neřekla zcela otevřeně, jaké
motivy má.
Pokud
jde o Babiše a Zemana, oba dobře vědí, že vláda zvolená na konci jara obvykle
už jen přebírá návrh rozpočtu od té odcházející, přičemž úplně nový už nestačí
připravit. Skutečným důvodem, proč oba politici chtějí předčasné volby, tedy
spíše je blízkost sněmovních a prezidentských voleb. Pokud k žádné změně
nedojde, ty sněmovní budou na konci října, ty prezidentské o necelé dva měsíce
později v lednu.
Zdá
se, že Zemanovi a Babišovi z nějakých důvodů záleží na tom, aby se obě
volební kampaně neprolínaly. Mohou to být samozřejmě důvody zcela
racionální—kupříkladu že tón obou kampaní se velmi liší. Ta sněmovní je více
zaměřená na věcná témata a program příští vlády, zatímco ta prezidentská, jak
se ukázalo minule, se nese v mnohem více populistickém duchu.
Je
také možné, že si zejména Zeman nepřeje, aby byl v době vrcholící prezidentské
kampaně pod lupou kvůli tomu, jak sestavuje, či nesestavuje vládu. Mnozí si
ještě pamatují, že jeho průtahy při jmenování Bohuslava Sobotky premiérem a pak
i jmenování celé vlády nesla část veřejnosti dosti nelibě. Jinými slovy: kdyby
se sněmovní volby konaly na jaře, měl by Zeman během léta mnohem volnější ruku
při ovlivňování toho, jak a kdy bude nová vláda jmenována.
Přesně
toho se ovšem ale bojí většina parlamentních stran. Nemají dobré zkušenosti
s prezidentovými pokusy obcházet zavedené ústavní postupy, takže bez
ohledu na to, jak ho vnímají obecně, udělají vše proto, aby zúžily jeho
manévrovací prostor.
Ty,
které mají v plánu nominovat vlastní prezidentské kandidáty, si také
uvědomují, že jim konání sněmovních voleb těsně před těmi prezidentskými dává
vůči Zemanovi jistou výhodu v tom, že k propagaci svých kandidátů mohou de
facto využít dvě volební kampaně.
Jestliže
Babiš jako jediný tuto výhodu odmítá, nabízí se chtě nechtě otázka, zda už není
se Zemanem předběžně domluven na nějakém společném postupu
v prezidentských volbách. Zatímco na jaře roku 2017 by Babiše a jeho hnutí
ANO ještě asi nikdo nenutil, ať vyloží karty ohledně prezidentského kandidáta,
na podzim už je vyložit bude muset.
A
zdá se, že je Babiš přesvědčen, že by jeho zamýšlený postup mohl snížit šance
na úspěch ve volbách sněmovních. Kdyby kupříkladu měl v plánu podpořit
Zemana, je jisté, že by sněmovní kampaň ANO byla silně ovlivněna tématy, které
bude nastolovat právě Zeman. A ta mohou mít potřebnou mobilizační sílu, pokud
jde o Zemanovo znovuzvolení, ale nemusí při jejich časté kontroverznosti být
výhodná pro stranu, o které bude už ve sněmovních volbách známo, že stojí za
Zemanem.
ČRo Plus, 18.3.2016