Poslanecká
sněmovna ve vzrušené atmosféře, k níž přispěly teroristické útoky,
rokovala o migrační krizi. Jak už to v české dolní komoře v takových
případech bývá, debata byla soutěží o to, kdo pronese více silácký projev.
V situaci,
kdy se tok migrantů do Evropy výrazně snížil kvůli uzavření hranic některými
zeměmi na Balkáně, a kdy se začínají uvádět v život dohody
s Tureckem, kterým by bylo záhodno dát přinejmenším šanci, předháněli se
poslanci v malování čertů na zeď.
Těm
stranám, které vystavěly na uprchlické krizi plány zvýšit si voličské
preference, se možná nelze divit. Konec horké fáze uprchlické krize, v níž
do Evropy proudily nekontrolovaně statisíce uprchlíků, a nástup
organizovanějšího přístupu, který vedle utěsnění balkánských tras mimo jiné
slibují i dohody s Tureckem, nejsou pro ně dobrou zprávou. Pokud hysterie
okolo migrační krize odezní, jaká témata jim zbydou?
Činili
se ovšem i poslanci reprezentující vládní a
umírněnější opoziční strany. I s jejich pomocí Sněmovna schválila
usnesení odmítající zavedení bezvízového styku s Tureckem výměnou za jeho
pomoc s řešením migrační vlny, jakož i usnesení, že země, které nejsou
schopné chránit vnější hranice Evropské unie by měly Schengen opustit.
Na
stole byla i řada dalších návrhů, zejména z řad opozice, jejichž jediným
účelem evidentně bylo ukázat veřejnosti, jak moc se nevládní strany starají o
bezpečnost občanů, když už to údajně nedělá vláda. Sněmovna tak uložila vládě,
aby se připravila
na možné přesměrování toku migrantů s dopadem na Česko.
Co na tom, že vláda
je na tuto variantu už dávno připravená, o čemž svědčí i pravidelná cvičení
armády a policie na hranicích. A co na tom, že nic nenasvědčuje tomu, že by se
balkánské uprchlické trasy měly opět otevřít a uprchlíci by měli tentokrát, na
rozdíl od minulosti, směřovat do Česka.
Vraťme se ale ke
dvěma stěžejním usnesením. Není vůbec jasné, proč se Sněmovna rozhodla i za
přispění některých vládních poslanců hodit klacky pod nohy vládě, když
odhlasovala že je proti bezvízovému styku s Tureckem. Bylo to opravdu
nutné? Jednání o takovém kroku se vedou na evropské úrovni. Když už by se
chtěla Sněmovna k dohodě vyjádřit, proč nepočká, až bude vše jasnější?
Stejně nedomyšlené
je usnesení, podle kterého by země, které nejsou schopné chránit vnější
hranice Evropské unie měly opustit Schengen. Co na tom, že v zemích západní
Evropy, zejména v Německu, už tahle záliba zemí Visegrádu ve stavění zdí a
vylučování jiných zemí z různých evropských spolků, už jednou tvrdě narazila.
A je jisté, že by narazila znovu, pokud by se česká vláda snad měla usneseními
Sněmovny řídit.
Na
západě Evropy sice panuje jisté rozladění z dosavadní malé schopnosti
Řecka zvládat nápor migrantů, ale mnohem větší rozladění panuje ve vztahu
k nesolidárnímu chování visegrádských zemí.
Sněmovna
to ostatně opět podtrhla, když se kromě zmíněných usnesení též usnesla, že je
proti jakémukoliv mechanismu na trvalé
přerozdělování uprchlíků. Pokud na západ o nás toto sněmovní představení
sledovali, musejí se ptát, co vlastně ti Češi přesně chtějí.
ČRo Plus, 23.3.2016