Uprostřed
vlny kritiky, která se snesla na hlavu policie v souvislosti
s některými jejími zákroky během návštěvy čínského prezidenta, a ještě
před ukončením oficiálního vyšetřování, přijal prezident Miloš Zeman na Hradě
vybrané policisty v přítomnosti policejního prezidenta, aby jim poděkoval
nejen za jejich jednání během návštěvy čínského vůdce, ale i za jejich práci
během oslav výročí 17. listopadu.
Tehdy,
jak známo, policie vzbudila rozruch tím, že odmítala vpustit na Albertov
zástupce studentů a vysokých škol. I tehdy její jednání vyprovokovalo kritiku,
že si počíná jako pořádková služba stojící nad zákonem, hájící zájmy
prezidenta.
Nebyl
by to Zeman, aby provokativně nejen neocenil počínání policie ještě před
ukončením oficiálního šetření, ale aby zároveň někoho neurazil. Podle něj nevděčný úděl policistů často spočívá v tom, že
brání projevům duševně nenormálních lidí.
Mezitím opozice svolala
k otázce chování police mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny.
Argumentuje, že ačkoliv podle prvních komentářů policejního prezidenta a
ministra vnitra mohlo dojít k excesům z důvodů přílišné individuální
horlivosti některých policistů, zdá se, že zákroky byly centrálně organizované.
Média mezitím přinesla
zprávu, že dva policisté, kteří na FAMU požadovali odstranění vyvěšených
tibetských vlajek, nejednali tak úplně jen z horlivosti, popřípadě na
pokyn velících důstojníků z vlastních řad, ale na pokyn někoho z řad
prezidentovy ochranky. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček v první reakci ovšem
bohorovně prohlásil, že ho tato informace nezajímá.
Co si o tom všem myslet?
Především se zdá, že prezident celou kontroverzi zase jednou využívá
k vlastním politickým účelům. Tím, že se nejenže odmítá možnými policejními
excesy zabývat, ale ještě policii chválí, jen pokračuje v tom, co dělá od
počátku svého nástupu do funkce: dělí společnost ještě důsledněji na ty, co ho
podporují, a ty ostatní.
Ví dobře, že případné
zneužití policie v zájmu jeho politické agendy budou kritizovat, především
liberálnější voliči z velkých měst, kteří ho nevolili, zatímco pro tvrdé
jádro jeho postkomunistických voličů je případné překračování pravomocí policie
pod jejich rozlišovací schopností, popřípadě to budou vidět jako jen další útok
„Pražské kavárny“ na prezidenta.
Je bohužel
pravděpodobné, že prezidentovo zlehčování celé kauzy, doprovázené urážkami lidí
snažících se svobodně vyjádřit nesouhlas s lidskoprávní situací
v Číně coby prý „duševně chorých“, stejně jako urážky prezidentova
mluvčího na adresu několika zpěváků, kteří v živém televizním přenosu
protestovali proti chování současného prezidenta, nebude nijak potrestáno.
Do celé věci by se
musela jednoznačně vložit vláda, která ovšem Zemanovi už tolerovala horší věci,
než jeho poslední výroky. Navíc i vláda nese za počínání policie částečně
odpovědnost.
Je to ale, zejména pokud
jde o premiéra Bohuslava Sobotku, počínání neprozíravé. Zeman si evidentně
buduje přinejmenším z části policie složku, která slouží jemu, a to i za cenu
možného porušování zákonů. Pokud k tomu premiér teď mlčí, dočká se možná i
on sám ještě horších věcí.
ČRo Plus, 13.4.2016