Prezident
Miloš Zeman poskytl rozhovor ruskému novináři Vladimiru
Sněgirevovi. Argumentuje v něm mimo jiné, že v současné uprchlické
krizi by nejlepším řešením bylo zavřít vnější
hranice Evropské unie.
Prezident prý vůbec nerozumí
tomu, proč takové státy jako Itálie nebo Řecko nepodnikají žádné kroky
v otázce přísnější kontroly hranic. A dodává: “Každá
z 28 zemí Evropské unie má vlastní ozbrojené síly. Proč tedy tyto státy
nezformují desetitisícový kontingent a nepošlou ho kontrolovat hranice?”
Podívejme se
na návrh bez emocí. Zeman má pravdu, že ostraha vnějších hranic EU by mohla být
efektivnější. Ale také ví, že už byly schváleny návrhy na posílení pohraniční
služby Frontex. A že na stole jsou další.
Problémem jeho
návrhu je, že pouhá vojenská síla problém nevyřeší. Ani desetitisícový
kontingent vojáků nemůže podle mezinárodního práva potápět čluny s lidmi,
ba nemůže je ani okamžitě vracet, pokud žádají o azyl. Nemluvě o tom, že je ani
není kam okamžitě kam vracet.
Řecko a
Itálie zatím selhávaly spíš v tom, jak s uprchlíky nakládaly, když už
byli na jejich území. Obě země otálely s budováním „hotspotů“, a Řecko se
až do uzavření balkánské trasy chovalo jako turistická agentura, která rovnou
posílala běžence na sever. EU pro změnu selhávala v tom, že jim to nejen
dovolila, ale že k tomu některé země svojí politikou přímo vybízely.
Spíše než armáda
pohraničníků by byl užitečný velký kontingent policistů, úředníků a
humanitárních pracovníků, jakož i velkorysá pomoc EU při budování hotspotů. Itálie
a Řecko by tak lépe zvládaly registraci, ubytování a prověřování uprchlíků,
včetně rychlého oddělování ekonomických
migrantů, kteří nemají na azyl nárok.
Existence
takové záchytné sítě, kterou žádný uprchlík nemůže obejít, by sama sloužila
jako jisté odstrašení vůči těm, kdo si představují, že pojednou bez větších
překážek přímo do země svých snů.
Pokud jde ale
o příliv uprchlíků přes moře, není v silách sebevětší pohraniční armády zabránit
tomu, aby připlouvali. Toho by se dalo docílit jedině tak, že EU rozšíří
dohody, jakou už uzavřela s Tureckem, i na státy severní Afriky.
A nebo se EU
odhodlá k vojenské akci, která by buď cíleně likvidovala pašerácké sítě
nebo vedla k obsazení pobřeží v zemích, odkud uprchlíci připlouvají. Když
už český prezident spoléhá v uprchlické krizi na sílu, nic mu nebrání, aby
neprosazoval tato řešení.
Právo, 28.5.2016