Lawrence H. Summers, bývalý americký
ministr financí, později rektor a profesor Harvardské univerzity, a Kishore
Mahbubani, bývalý singapurský diplomat a nyní děkan na Škole diplomacie Lee
Kuan Yewa na Národní singapurské univerzitě, publikovali v časopisu
Foreign Affairs zásadní text.
Chmurné předpovědi Samuela Huntigtona o
střetu civilizací, s nimž přišel ve svém bestselleru z roku 1996, podle
nich o dvacet let později vyvrací faktická „fúze civilizací“ pod taktovkou Západu.
Individuální i společenský rozum, který
se stal motorem západní modernity v době osvícenství, se stále více prosazuje
i v nezápadních civilizačních okruzích. Rychlým tempem v nich roste gramotnost
i bohatství a prodlužuje se průměrná délka života. Stamilióny lidí mimo Západ mají
dnes stejné aspirace jako střední třídy na Západě.
Ke středním třídám v roce 2009
celosvětově patřilo 1,8 miliardy lidí. V roce 2020 to má být už 3,2
miliardy lidí, a v roce 2030 4,9 miliardy. Rapidně také celosvětově
klesají počty lidí žijící pod hranicí chudoby. Svět je v posledních třech
dekádách nejbohatší ve své historii.
Pesimismus, který zachvátil Západ, má
podle autorů tři hlavní důvody: situaci v islámském světě, ekonomický růst
nedemokratické Číny, a politicko-ekonomickou „sklerózu“ samotného západního světa. I zde jsou ale
autoři optimisté.
V islámském civilizačním okruhu
žije 1,6 miliard lidí, přičemž většina z nich dnes sdílí modernizační
aspirace přejaté ze Západu. Jako příklady úspěšné modernizace, s níž je islám podle nich plně slučitelný,
uvádějí Indonésii s 200 milióny obyvatel, nebo Malajsii. Třicet tisíc
bojovníků Islámského státu nám nahání strach, ale realitu islámského světa
nereprezentují.
Optimističtí jsou i ve vztahu
k Číně. Pokud bude chtít dál ekonomicky růst, bude se muset dál
přizpůsobovat pravidlům hry, které pocházejí ze Západu. Jak Čína bohatne, stává
se sice více asertivní, ale je také stále více provázaná se zbytkem světa, na
němž její blahobyt závisí.
Současná úzkost západního světa je
podle nich do značné míry působena strachem z příliš rychlého tempa změn,
které přináší globalizace. Neodpovídá ale reálnému stavu věcí.
Autoři uznávají, že pomalý růst,
oslabování západních středních tříd, rostoucí nerovnosti a politická paralýza
jsou vážnými problémy. Mnoho ze současného pesimismu, který na Západě dnes
přispívá k politickému populismu, je ale „sebenaplňující se proroctví“.
Přitom to, co se ve světě dnes děje, není prohra Západu, ale spíše jen jiná
distribuce globálního bohatství, které roste proto, že západní racionalismus
ovládl svět.
Podle
Mahbubaniho a Summerse svět není stále
více rozdělený, ale naopak se sjednocuje. Rychlé tempo globalizace, včetně
některých jevů, které jsou s ním spojeny, jako je migrace, sice generuje strach a nahrává demagogům, ale
ve skutečnosti žijeme v neobyčejně progresivní fázi lidské historie, která
bude pokračovat a zcela změní svět k lepšímu.
Novinky, 3.6.2016