Czexit? Ano, ale z Visegrádu

Visegrádské
uskupení, které sdružuje Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Polsko, bývalo
pro zahraniční politiku těchto zemí dobrá marketingová značka. Členství
v něm pomohlo zejména ve snahách připojit se k Evropské unii a
Severoatlantické alianci.

Dokud
existovaly tyto velké společné cíle, ustupovaly do pozadí občas značné politické
rozdíly v jednotlivých zemích—kupříkladu za vlády Vladimíra Mečiara na
Slovensku nebo vlády Jaroslawa Kaczynského v Polsku. Visegrád vše vydržel,
jenže je otázkou, k čemu je dnes.

Vývoj
v zemích V4 v posledních letech spíše zvýraznil než zahladil rozdíly,
které souvisejí s jejich rozdílnou mentalitou, velikostí, ambicemi a historií.
Toho, co dnes čtyřku spojuje, je tak výrazně méně než před dvěma desítkami let,
kdy ještě bylo živé jak společné dědictví sovětské nadvlády, tak volání „zpět
do Evropy“.

Polsko,
Maďarsko i Slovensko už zakusily (a dvě prvně jmenované země dále zakoušejí)
vládu jedné strany, která v nich probudila autokratické tendence známé už
z jejich předválečné či válečné historie. Česko se takovému vývoji
ubránilo nejen kvůli odlišné historii, ale i kvůli tomu, že je to země
„modernější“. Tedy více urbanizovaná a průmyslová, s menší propastí mezi
největšími městy a zbytkem země.

ČR
je ale vnímána jako nedílná součást Visegrádu. Moc nám nepomáhá ani skutečnost,
že ačkoliv je ČR vnímána na Západě jako země spíše euroskeptická, faktická politika
vlády byla v posledních letech, a 
zejména během migrační krize, umírněnější, a  vůči EU vstřícnější, než časté hlasité
bouchání do stolu ozývající se z ostatních tří zemí.

Visegrádští
politici rádi tvrdí, že jejich hlas v EU posílil—zejména kvůli
nekompromisním postojům a návrhům V4 v migrační krizi. Ve skutečnosti je čtyřka
vnímána jako uskupení,  které má stále větší
problémy s demokracií a jehož členové od bohatších členů EU rádi berou,
ale odmítají s nimi být solidární. K potvrzení tohoto faktu stačí
účast na jakékoliv větší mezinárodní 
konferenci, kde se nemluví jazykem diplomacie.

Navzdory
ujišťování našich politiků  o přínosech
této spolupráce, nejvýraznějším současným dopadem našeho členství tak je, že
nás evropský západ hází do jednoho pytle se zeměmi, které, ač bychom si přáli
opak, prostě nemají v EU dobré jméno. I z hlediska historie by dávalo
pro ČR větší smysl středoevropanství orientované západně, k německy
mluvícím sousedům, než na východ a sever.

Právo, 12.7.2016

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..