Republikáni v USA se dál štěpí

I
kdyby republikánský kandidát na post amerického prezidenta Donald Trump zvrátil
nepříznivý vývoj v průzkumech voličských preferencí a svoji demokratickou
soupeřku Hillary Clintonovou nakonec v listopadu porazil, zdá se, že
v Republikánské straně nezůstane kámen na kameni. Přitom na konci
nominačního sjezdu strany před několika týdny to vypadalo, že se strana za
Trumpem nakonec sjednotí.

To
by ovšem musel být kandidátem strany někdo jiný než Trump. Někdo, kdo by byl
ochoten se takříkajíc zklidnit po primárkách, v nichž vyřadil svoje
soupeře především útoky na jejich spojení s establishmentem, jakož i řadou
v americké nejvyšší politice dosud neslýchaných kontroverzních výroků na
adresu menšin, přistěhovalců či islámu.

Trump
je ovšem nejen samorost, ale evidentně také ne příliš dobrý politický stratég.
Zatímco v primárkách mu vyšel jednoduchý kalkul, že uspěje, když se stane
mluvčím početné menšiny převážně bílých, méně vzdělaných mužů, kteří mají
pocit, že je ohrožuje globalizace, přistěhovalectví i rostoucí práva různých
menšin, před nastávajícími prezidentskými volbami evidentně nepochopil, že ke
zvolení bude potřebovat i jiné voliče.

Zejména
tradiční republikánské voliče, kterým establishment moc nevadí. Jsou to
konzervativní voliči, kteří volí podle stranických linií, a kteří by Trumpa i
navzdory nesouhlasu s ním v mnoha oblastech podpořili, pokud by jím
kritizovaný republikánský establishment usoudil, pevně stál za ním. Jenže Trump
to hned po nominačním sjezdu několika novými kontroverzemi sjezdu učinil pro
tyto voliče i pro republikánský establishment těžké.

Nešlo
jen o jeho nevybíravé útoky na rodiče muslimského vojáka, který v americké
uniformě padl v Iráku, v reakci na to, že otec vojáka Trumpa kritizoval
na demokratickém nominačním sjezdu kvůli jeho plošnému odmítání
přistěhovalectví z islámských zemí. Šlo i neochotu podpořit jasně některé
významné republikány v jejich obhajobě pozic v Kongresu v podzimních
volbách.

Od
Trumpa se distancovala postupně řada známých i méně známých republikánských
politiků, jakož i řada bohatých sponzorů, kteří dříve finančně přispívali
především Republikánské straně. Začaly se se rodit plány, jak Trumpovu nominaci
ještě s pomocí právních kliček zvrátit, a když se ukázalo, že to zřejmě
nepůjde, rodí se v části republikánské strany plán nominovat vlastního
kandidáta. Jelikož je jasné, že už by se nestihl včas registrovat v řadě
států unie, jde evidentně především o pokus odčerpat Trumpovi hlasy a nechat
vyhrát Clintonovou.

Republikánská
strana se do absurdní situace, v níž řada jejích představitelů raději
podporuje demokratku Clintonovou než oficiálního kandidáta vlastní strany,
dostala především kvůli svojí chybné politice v minulosti. Dala příliš
prostoru konzervativně-anarchistickému hnutí Tea Party i nesnášenlivé
náboženské pravici, a řada jejích představitelů útočila na prezidenta Baracka
Obamu s použitím stejně podpásových, často rasově podbarvených argumentů,
které nyní dovedl k dokonalosti Trump.

Ten
je v podstatě pro stranu cosi jako politické monstrum, které si svým
způsobem sama stvořila. Ať už Trump prohraje, či vyhraje, strana bude mít vážné
problémy, a nedá se dokonce vyloučit její rozštěpení. Ba dokonce lze
argumentovat, že největší šancí republikánů na jakousi vnitřní obnovu je
výrazná Trumpova porážka.  

ČRo Plus, 10.8.2016

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..