Republikánský kandidát na post amerického
prezidenta Donald Trump přednesl dlouho očekávaný projev, v němž nastínil,
co vše by udělal pro větší bezpečnost USA i světa. Bylo to ale jen další
zklamání pro tu část republikánského establishmentu, která ještě doufá
v proměnu Trumpa v „prezidentskou“ figuru.
Podobně jako nedávný projev o ekonomické
politice, byl i tento projev nesourodý a z hlediska politické estetiky
poněkud „upocený“. Trump, který se předvedl v primárkách jako agresivní a
schopný debatér, má evidentně velké problémy, když musí číst předem připravený
text z teleprompteru.
Pojďme ale k obsahu. Hlavním
problémem je, že Trump coby populista využívající podobně jako jeho evropští
souputníci především strach z globálních výzev, zúžil řešení
bezpečnostních otázek téměř výhradně na boj s terorismem, zejména
s Islámským státem.
Což o to, boj s terorismem musí být
jednou z priorit, ale většina odborníků komentujících projev se shodla, že
mnohem vážnějším výzvám mohou USA čelit, pokud bude pokračovat čínská
rozpínavost v Jihočínském moři nebo se znovu rozhoří rusko-ukrajinský
konflikt. Trump k scénářům případných konfliktů s těmto nukleárními
velmocemi nic neřekl.
Nic jsme se nedozvěděli ani tom, zda by
jim případně výměnou za podporu v boji s IS nechal v jejich „sférách
vlivu“ volnou ruku. I NATO, které nedávno kritizoval, vzal částečně na milost
jen proto, že se nedávno vedle svých ostatních cílů rozhodlo zaměřit i na boj
s terorismem.
Pokud jde o tento boj, sám ale příliš
konkrétní nebyl. Zmínil mezinárodní spolupráci—od kybernetové války
v podobě eliminace webů IS, které slouží k náboru bojovníků a
propagandě, až po ochromení jeho financování. V USA by chtěl výrazně
zpřísnit imigrační politiku tak, aby bylo možné tvrdě postupovat proti přistěhovalcům
a cizincům, kteří podporují IS a šiří radikální islamismus. To jsou ale
většinou opatření, která už jsou v běhu.
Nejkontroverznější části projevu byla
Trumpova připomínka, že ačkoliv on sám byl proti invazi v Iráku, USA, když
už Irák obsadily, si prý měly přivlastnit ropná naleziště, kde měly nechat
svoje vojáky i po stažení z Iráku.
Právě tato úvaha ukázala, v čem je
Trump nebezpečný. Na svět nahlíží navzdory izolacionistickým řečem zcela
utilitárně jako na hřiště pro americké ekonomické zájmy. Jenže globalizovaný
svět nemůže už fungovat podle hesla z dob studené války „urvi si, co
můžeš“. Pokud by si začaly přisvojovat naleziště ropy na území jiných zemí i
další velmoci, je jisté, že současná vlna terorismu je jen slabou předehrou
bezpečnostní kalamity, která by svět čekala.
Právo, 17.8.2016