Podle
eurokomisaře Günthera Oettingera Evropská komise pracuje na návrhu, aby země EU harmonizovaly azylové
právo, včetně sjednocení sociálních dávek napříč EU na úrovni chudších zemí EU.
Ty by EU za možné finanční dopady této reformy na ně kompenzovala.
Ulevilo
by se tak zemím, které jsou dnes magnetem i kvůli vysokým sociálním dávkám. Zároveň
by bylo možné opustit evropský systém kvót pro rozdělování uprchlíků, protože
ty jsou dnes z větší části motivovány snahou ulehčit právě pro uprchlíky atraktivním zemím.
Takové
řešení by mohlo vskutku přispět k tomu, aby se mnozí uprchlíci nepokoušeli
za každou cenu dostat jen do několika zemí. Ba dokonce by mohlo ty, kterým jde
především o štědré dávky, úplně odradit od cesty do EU.
Skepse je
na místě v souvislosti s otázkou, jak by se distribuce uprchlíků nově
odehrávala. Existoval by coby součást sjednocené azylové politiky EU systém, v němž
by uprchlíci (ať už se jim podařilo proniknout do Itálie či Řecka, nebo chtějí
do EU z uprchlických táborech mimo unii) nejprve žádali o evropský azyl opravňující je
k pobytu kdekoliv v EU, načež by se sami rozhodli, kam půjdou?
Vysoké
dávky přitom nemusejí být jediným důvodem, proč by uprchlíci mohli nadále chtít
odjet především do Německa a dalších bohatých zemí. Dobře vědí, že pokud tam
najdou práci, budou mnohem lépe placeni, než jinde, jejich děti budou mít
přístup k lepšímu vzdělání, atd. Důležité též je, zda v dané zemi
mají už zázemí v podobě komunity sobě podobných
Určitou
roli by mohla hrát míra nezaměstnanosti, protože nízké dávky by více motivovaly
azylanty k hledání práce. Tím by se staly méně přitažlivějšími země
s vysokou nezaměstnaností a více země,
kde je nenasycený trh práce.
Navzdory
těmto pochybnostem je návrh zmíněný Otettingerem krokem ve správném směru,
pokud EU chce řešit uprchlickou krizi společně. Pro naše politiky je to i proto
jistá zkouška. Mohou ukázat, zda ke smysluplnějším návrhům snažícím se celoevropsky
řešit různé aspekty migrační krize, dokážou říct něco konstruktivního.
Právo, 22.8.2016