I když
stále častěji slyšíme, že význam USA ve světě klesá, je i ze zájmu, který
vzbuzuje prezidentské klání mezi kandidátkou Demokratické strany Hillary
Clintonovou a kandidátem Republikánské strany Donaldem Trumpem, patrné, že
výsledek voleb bude mít globální dopady nesrovnatelné s volbami kdekoliv
jinde na světě.
Možná
není překvapivé, že média, zejména ta bulvárnější, by ráda vytěžila
z tohoto souboje maximum. Je pro ně proto zajímavější těsný souboj,
v němž se ve volebních průzkumech oba kandidáti střídají ve vedení. A pro
mnohé z nich je také zajímavějším kandidátem Donald Trump, který produkuje
četné kontroverze, a jehož případné prezidentství je mnohem lepším námětem pro
divoké spekulace než prezidentství předvídatelné Hillary Clintonové.
Když se
tedy v posledních dnech objevilo několik průzkumů, které naznačují, že se
síly Trumpa a Clintonové, která v průzkumech v posledních týdnech
jasně vedla, vyrovnávají, způsobilo to, zejména v amerických médiích, jakési
téměř až radostné vzrušení. Bude o čem psát a diskutovat, volby nakonec snad
budou nervy drásající thriller.
Jenže i
když je pravdou, že se poměrně velký rozdíl v preferencích mezi
Clintonovou a Trumpem zmenšuje, a že se dokonce objevují průzkumy, podle kterých
má Trump v celostátním měřítku navrch, pro ty, kdo preferují analytický
přístup před emocemi, je dobré se držet několika hodnotících postupů.
Tak
především je třeba vzít v potaz, že volební preference obou kandidátů jsou
sledovány každý týden v desítkách průzkumů. Je sice jasné, že některé
z nich, jako třeba poslední průzkum stanice CNN, který ukazuje na
vyrovnané postavení obou kandidátů, mají větší váhu než jiné, ale užitečnější
jsou takzvané průzkumy průzkumů, které nabízejí současný průměr z několika
desítek průzkumů z poslední doby a zároveň naznačují směr vývoje
preferencí.
Nejužitečnější
jsou v tomto ohledu předpovědi chicagské organizace RealClearPolitics a
organizace HuffPost Pollster. Obě ukazují, že Trump se v preferencích
pomalu přibližuje Clintonové, ale zároveň také ukazují, že rozdíl mezi oběma
kandidáty je při zprůměrování všech průzkumů ještě stále poměrně značný.
Podle
RealClearPolitics činí tento rozdíl více než 3 procenta ve prospěch Clintonové,
podle HuffPost Pollster je to dokonce více než 5 procent. RealClearPolitics
také nabízí průměr průzkumů ve všech klíčových státech, které tradičně
rozhodují americké prezidentské volby. Ve všech z nich—zejména na Floridě,
v Ohiu, Pensylvánii a
Michiganu—vede Clintonová o tři body či více.
Ještě
důležitější než preference na celostátní úrovni či v jednotlivých státech
jsou projekce toho, kolik volitelů by na základě současných průzkumů preferencí
každý z kandidátů získal. Užitečný je v tomto ohledu kupříkladu
internetový portál Election Projection, který ukazuje, že Clintonová nad
Trumpem vede v počtu volitelů, které by v současnosti získala,
poměrem 2:1.
Další
užitečnou zásadou v hodnocení reálných šancí amerických prezidentských
kandidátů je počkat si na vzájemné televizní debaty, zejména tu první, která se
odehraje za dva týdny. To, kdo v má
v těchto debatách ve veřejném mínění navrch, v posledních
desetiletích opakovaně zásadním způsobem ovlivnilo výsledek voleb.
Clintonová
je nepochybně věcnější a politicky zkušenější, ale Trump se ukázal být
v primárkách výborným diskutérem. Zatímco ale v primárkách na sebe
strhával pozornost kontroverzními výroky, které mu pomohly vytvořit jádro
skalních příznivců, v prezidentských debatách s Clintonovou, musí být
opatrnější, takříkajíc více prezidentský než dosud. Aby vyhrál, musí
k sobě přilákat i umírněnější voliče, zejména tradiční republikány a
nezávislé.
Zatímco
pro Clintonovou bude tedy hlavní výzvou, aby byla v televizní debatě méně
kožená, než je jejím zvykem, pro Trumpa bude hlavní výzvou, aby dokázal zkrotit
emoce a jazyk. Jisté je, že jakkoliv je studium průzkumů preferencí zajímavé už
nyní, skutečnou váhu začnou mít teprve po první televizní debatě obou kandidátů
ČRo Plus, 7.9.2016