Je škoda, že emoce, které se vzedmuly po
nepříliš uvážené výzvě lucemburského ministra zahraničí Jeana
Asselborna, aby Evropská unie vyloučila Maďarsko za jeho zacházení s uprchlíky,
překryly obecnější problém, na který Asselborn též poukázal: EU nemá
mechanismus, jak se zbavit země, která závažným způsobem porušuje pravidla
členství nebo takzvané evropské hodnoty.
Čl. 7 Smluv EU (SEU) sice zakotvuje tzv.
nukleární variantu, která umožnuje, aby EU pozastavila
konkrétnímu státu členská práva–kupříkladu
právo hlasovat v Evropské radě. Nebyla
by to ale EU, aby využití takového mechanismu neučinila velmi obtížným.
Rada se sice může pouhými čtyřmi pětinami hlasů
na návrh pouhé jedné třetiny členských zemí (nebo Evropského Parlamentu či Evropské komise) usnést, že existuje riziko,
že některý stát poruší evropské
hodnoty vyjmenované v čl. 2 SEU. Tam jsou velmi obecně popsány jako „úcta
k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování
lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“.
Rada dá takovému státu doporučení, jak situaci
napravit. Pokud se chování státu nezmění, může Rada podle odstavce 2 článku
7 rozhodnout, že došlo k „závažnému a trvajícímu porušení“ výše zmíněných hodnot.
Potíž je, že takové
rozhodnutí musí být jednomyslné. Ačkoliv následné pozastavení členských
práv podle odstavce 3 už lze zase schválit jen kvalifikovanou většinou, stačí rebelující
zemi, aby měla spojence.
Kdyby měl být byl
tento mechanismus uplatněn třeba proti Maďarsku, dozajista ho „podrží“
přinejmenším Polsko. A Maďarsko zase nedávno prohlásilo, že by ve světle
současného řízení EU proti Polsku pro porušování pravidel právního státu
zablokovalo kroky k pozastavení členských práv Polska.
Jak ale dál? Za prvé
je zřejmé, že je nutné přesněji definovat hodnoty, o které jde. Ty jsou jak
v článku 2 SEU, tak v kodaňských kritériích z roku 1993 popsány
příliš obecně, takže jsou otevřeny různým interpretacím.
Za druhé by měl být jednodušší
přinejmenším proces vedoucí k pozastavení členských práv. Pokud by se v lůně
EU změnilo několik států v autoritářské režimy, aniž by se jich bylo
možné zbavit, nebo alespoň jejich členská práva dočasně suspendovat, hrozí paralýza
a rozpad.
Právo, 17.9.2016