Záhady roku 2016

Budeme-li nahlížet rok 2016 prizmatem
politických nálad na Západě, mohlo by se zdát, že se svět řítí do krize.
Většina nezápadního světa ale současnou situaci jako krizi nevnímá.

To, co působí pocit všeobecného zmaru na
Západě, je spíš změna vnímání, než nějaká zásadní (ekonomická nebo sociální)
krize. Globální hrubý produkt vzrostl v roce 2016 o dalších 3.16 procent.
A i když hlavními příjemci tohoto růstu byly země, jako je Indie, Čína a další
„tygři“ mimo západní civilizaci, poměrně dobře si počínaly i mnohé západní
země, kde–až na výjimky–HDP rostl (jakkoliv ne tempem srovnatelným
s mnohými „rozvojovými“ zeměmi).

Nástup populistů v Evropě a USA, spojený
s obavami o budoucnost Evropské unie a transatlantické spolupráce, lidem
na Západě poněkud zastřel skutečnost, že raketový růst středních tříd
v zemích dříve velmi chudých, je ve skutečnosti především příspěvkem ke
globální stabilitě, nikoliv hrozbou.

V Číně se nyní počítá ke střední třídě
225 miliónů domácností, v Indii zhruba 60 miliónů. Dynamika růstu
v Indii je navíc taková, že do roku 2025 má mít tato země s více než
miliardou obyvatel, asi 115 miliónů domácností (tedy zhruba polovinu obyvatel),
které lze řadit ke střední třídě.

Právě rostoucí ekonomická úroveň mnohých
nezápadních zemí ale je, zdá se,  poněkud
paradoxně jedním ze zdrojů úzkosti na Západě. Do prudce se rozvíjejících zemí
mimo západní civilizační okruh se přesunulo velké množství pracovních míst
v tradičních průmyslových odvětvích, ba celé průmysly. To bylo doprovázeno
prudkými strukturálními změnami v mnoha západních zemích, rozvojem
post-industriální ekonomiky, s čímž souvisí přesun stále většího počtu
lidí do sektoru služeb, v němž se ovšem stále více lidí cítí ohroženo umělou
inteligencí a roboty.

I tak se zdá, že hlavní zdroj občanské a
politické nespokojenosti na Západě není spjat primárně s ekonomikou.
Západní země sice nerostou ekonomicky tak rychle jako v minulosti, ale dál
si užívají poměrně vysokého standardu žití. Nespokojenost se v této
oblasti zaměřuje spíše na některé rostoucí nerovnosti v distribuci
bohatství a patologie globalizovaného kapitalistického systému, jako jsou
daňové ráje nebo odliv dividend a zisků ze zemí, kde fyzicky podnikají nadnárodní
korporace.

Hlavní záhadou roku 2016 tedy je, proč nadále
roste cosi jako „tekutý“ hněv, který se projevuje jako naštvanost na celý
systém, když ve skutečnosti Západ nečelí masivní krizi–srovnatelné třeba
s tou ve 30. letech minulého století, která porodila nacismus.

Zdá se, že jde do velké míry o „kulturní“ reakci
na mnoho „tekutých“ a těžko pochopitelných jevů a změn, které přináší
globalizace. Při stále větším rozdělování koláče globálního bohatství ve
prospěch rychle rostoucích nezápadních zemí se status Západu coby globálního lídra
zdá být v ohrožení, jakkoliv reálně ohrožen ještě dlouho nebude.

Zároveň se politické mechanismy vybudované už v době
nástupu moderny v dnešním v postmoderním světě ekonomické, kulturní a
komunikační globalizace jeví jako stále více rigidní a neschopné reagovat na
nejrůznější globální výzvy, které potřebují rychlá řešení.

Hlavní výzvou tedy je potřeba reformovat
demokratickou politiku tak, aby lépe reagovala na komplexitu současného světa. Kladou
se také stále více otázky, zda pokračující otevřenost jiným kulturám,
přistěhovalectví, jakož i vnitřní demokratická tolerance západních společností,
mohou v prudce se měnícím světě obstát bez nějakého korektivu.

Řešením přitom není „nacionalizace“ politiky.
Politika „národních zájmů“, suverenity či snah schovat se za národními
hranicemi patří do stejného politického vetešnictví, jako jsou na druhé straně
škály některé odumírající projekty politického inženýrství, tradiční politické
strany či přemrštěné prosazování politiky identit.

Novinky, 23.1.2016

<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..