Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky nebude strana sama
navrhovat prezidentského kandidáta, ale uspořádá vnitrostranické referendum o
tom, koho z kandidátů, kteří se do poloviny příštího roku vynoří,
podpořit. Sobotkovi se tento alibistický manévr nejspíš vymstí, protože směrem
k voličům vysílá hned několik rozporuplných poselství.
Například to, že naše momentálně ještě stále nejsilnější
vládní strana není sama schopná aktivně nabídnout voličům kandidáta, jehož
profil by odrážel její priority. Nebo to, že současné vedení nemá ve straně
dostatek autority, aby si vůbec samo trouflo prezidentského kandidáta navrhnout.
Veřejnost přitom dobře ví, že za tímto lavírováním stojí
nevyřešený vztah ČSSD k prezidentu Miloši Zemanovi. Sobotka je s ním
v dlouhodobém sporu, přičemž Zeman
se nedávno otevřeně spojil s hlavním konkurentem ČSSD Andrejem Babišem. Sobotka místo zvednutí hozené rukavice ale troubí na ústup.
Říct spolustraníkům jasně „buď já nebo Zeman“ se evidentně
neodváží. Část veřejnosti popudí i to, že je nekonzistentní, protože sám nedávno
odmítl coby prý nemístný populismus návrh Jeronýma Tejce volit v referendu
předsedu strany.
Udělal dobře. Šel do boje a předsedou ČSSD se se vší
pravděpodobností opět stane. Nechat ale stranickou nominaci prezidentského
kandidáta na plebiscitu místo toho, aby souboj o stranického kandidáta na
prezidenta spojil se svým bojem o znovuzvolení do čela strany, nejspíš znamená,
že znovuzvoleným předsedou nebude dlouho.
Pokud si budou straníci muset vybírat z kandidátů
generovaných mimo ČSSD, má Zeman většinovou podporu v ČSSD skoro jistou. A
Sobotka tak zmešká poslední příležitost vybojovat se Zemanem bitvu, na jejímž
výsledku závisí samotné přežití ČSSD jako věrohodné levicové strany.
Vzhledem k sílícímu spojenectví Zemana s Babišem,
totiž ČSSD čeká v případě vítězství ANO ve volbách do Poslanecké
sněmovny jen ponižující role ideově
vyprázdněného sekundanta mocenského dua Zeman-Babiš. Samozřejmě už bez Sobotky.
Právo, 9.1.2017