S
inaugurací Donalda Trumpa coby nového amerického prezidenta snad konečně skončí
příval úvah na téma, co bude Trumpovo zvolení znamenat. Potřebu vyjádřit se v
tomto směru, zdá se, má skoro každý, kdo se veřejně vyjadřuje. Z některých
komentátorů se stali učinění trumpologové.
Trumpologie
je přitom poměrně jednoduchá disciplína. Buď lze tvrdit, že vzhledem
k nevypočitatelnosti Trumpa, nemá smysl nic moc předvídat, o čemž lze
napsat pěkný článeček či okolo toho rozehrát pěkné rozhlasové/televizní
vystoupení.
Nebo
lze naopak tvrdit, že Trump je velmi vypočitatelný, říká už léta to samé, a
svým názorům (ač to může být pro leckoho neuvěřitelné) skutečně věří.
Z této premisy se pak trumpologové mohou vydat dvěma různými směry.
Ti,
kdo s Trumpovými názory spíše sympatizují, mohou předestírat úvahy, jak
dobré to bude pro svět a USA, až Trump svoje pevné představy začne
uskutečňovat, zejména po končícím Obamově období.
Ti,
kdo si myslí, že Trumpovy názory jsou vesměs bludy (což jsou shodou okolností
většinou ti, kdo si nemyslí, že Obamovo prezidentství byla nějaká katastrofa), mohou
naopak nabídnout pěkné úvahy, proč bude Trumpovo prezidentství nebezpečím,
rizikem, atd.
V této
větvi trumpologie existují ještě dvě podskupiny. Jedna má za to, že Trumpa
semele mocenský aparát okolo něj, takže ať už hlásá skvělé věci nebo spíše jen nesmysly,
nakonec bude muset fungovat v rámci systému.
Druhá
má za to, že Trumpa nic nesemele, je ve všech směrech svůj, protože těžký
narcismus a grobiánství jsou patologické formy lidského chování, které jen tak
nezměníte. Takže Trump i po zvolení, kdy by se mohl začít chovat
„prezidentsky“, jak se pěkné říká, dál pilně tweetuje, uráží svoje oponenty a
s částmi „aparátu“ (zejména výzvědnými službami) vede válku.
Pak
jsou zde ještě různá vyjádření Trumpa učiněná mezi zvolením a převzetím moci,
jako že s Ruskem je lepší spolupracovat, než s ním být na kordy. Nebo
že USA nemusejí respektovat politiku jedné Číny. Nebo že brexit byl skvělá věc
a NATO je zastaralé. Popřípadě, že americké a nadnárodní firmy mají podnikat
přímo v USA, jinak na jejich výrobky bude při dovozu do USA uvaleno clo.
Tady
už se zástupům trumpologů přece jen nabízí trocha té substance. Až na to, že ne
všechno, co americký prezident řekne (někteří trumpologové by řekli „plácne“)
se taky stane. Leccos musí být schváleno kongresem, leckde není tak snadné
zrušit to či ono bez následků, které jsou mnohem lépe vidět z Bílého domu
než z Trumpova mrakodrapu na Manhattanu.
Lze
se tudíž jen těšit, že po reálném převzetí moci Trumpem se v trumpologii
prosadí spíše analýza prezidentových reálných činů na úkor současné futurologie.
Ta je sice pro mnohé vzrušující a média ji obecně milují, ale pro jiné je tohle
mlácení prázdné slámy už dost nesnesitelné.
Novinky, 20.1.2017