Britský nejvyšší soud stanovil meze přímé demokracie

Rozhodnutí britského nejvyššího soudu, podle
nějž britské vládě nestačí pro odchod z Evropské unie jen výsledky
referenda, ale potřebuje, aby brexit schválil i britský parlament, asi (jak už
upozornila v reakci na rozhodnutí soudu řada komentátorů) nezvrátí odchod
Velké Británie z unie. Předpokládá se, že obě komory britského parlamentu
budou respektovat vůli voličů a brexit schválí.

Rozhodnutí nejvyššího soudu je přesto
důležité. A to nejenom proto, že britským zákonodárcům poskytne příležitost,
aby si nad kroky britské vlády při odcházení z unie vymohli větší dohled,
kterému se vláda zatím brání, ale zejména proto, že soud jasně stanovil, kde
jsou meze přímé demokracie.

Ačkoliv rozhodnutí platí jen pro Velkou
Británii, svým významem ji, pokud jde stanovení hranic mezi přímou a
zastupitelskou demokracií, přesahuje. Nejvyšší soud v jedné z kolébek
parlamentní demokracie totiž jasně stanovil, že vláda nemůže obcházet parlament
tím, že se obrátí na lid a pak jedná údajně přímo na základě jeho rozhodnutí.

Kdyby britský parlament před vyhlášením
referenda rozhodl, že jeho výsledky budou závazné a vláda se jimi má přímo
řídit, nemusel by nejvyšší soud o ničem rozhodovat. Ale to se nestalo, a mnozí
odborníci tudíž argumentovali, že referendum má jen poradní charakter, jakkoliv
si málokdo dokázal představit, že by parlament výsledky referenda odmítl
respektovat.

Britská vláda si ale evidentně tak jistá
nebyla a uchýlila se k taktice, která, kdyby ji nezastavil nejvyšší soud,
mohla mít závažné důsledky pro fungování parlamentní demokracie. I jakákoliv
příští vláda totiž mohla o důležité věci vyhlásit referendum a pak tvrdit, že
k naplnění jeho závěrů nepotřebuje parlament.

Liberální demokracie stojí na třech
pilířích  moci: výkonné, zákonodárné a
soudní. Britská výkonná moc chtěla ty dvě ostatní obejít, ale neuspěla. Jelikož
Velká Británie nemá psanou ústavu, která by jasně stanovovala, jak postupovat,
má rozhodnutí nejvyššího soudu i precedentní charakter pro ústavní pořádek
země.

V obecnější rovině vysílá zprávu, že
v parlamentní demokracii nelze obcházet parlament tak, že se vláda bude
obracet přímo k lidu a výsledky plebiscitů si nenechá parlamentem ani
potvrdit. Rozhodnutí britského nejvyššího soudu je tak důležité jako jistý
návod i pro naši zemi, kde se stejně jako ve zbytku Evropské unie nyní módně
šermuje lidem a nutností posílit přímou demokracii.

Referenda mohou být občas užitečná, ale mohou
být také snadno zneužita. Je proto důležité, aby parlament, pokud se sám
takového práva předem nezbaví, fungoval i po referendu jako pojistka, která
lidové hlasování stvrdí. Anebo nestvrdí, usoudí-li, že byly porušeny—kupříkladu
v kampani před referendem–určité principy, které jeho výsledek zpochybňují.  

 

ČRo Plus, 25.1.2017

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..