Mnozí komentátoři i politici tvrdí, že zákon o
střetu zájmů, který nutí bohaté podnikatele, kteří chtějí jít do politiky, aby
se zbavili vlastnictví firem i médií, Andreji Babišovi, na něhož byl prý
ostentativně namířen, nijak neuškodí.
Naopak. Babiš převedl svoje podnikatelské
impérium do svěřeneckého fondu, což mu umožní v politice zůstat, a přitom
si uchovat nad svými firmami kontrolu a
zachovat i zdroje z veřejných prostředků.
Jinak by se firem „zbavovat“ nemusel: zákon
členům vlády vlastnictví firem nezakazuje.
Prezidentovi Miloši Zemanovi zase prý údajně
vadí, že zákon byl namířen zejména na Babiše. I proto tzv. lex Babiš vetoval, a
když bylo jeho veto přehlasováno, chce se obrátit k Ústavnímu soudu.
Jenže interpretace, podle kterých Babišovi zákon
nakonec jen pomůže, protože se už nebude muset neustále bránit nařčením, že je
v konfliktu zájmů, přičemž jeho vliv na jeho podnikatelské impérium se
nijak nezmenší, jsou možná poněkud unáhlené. Stejně jako prezidentovo tvrzení,
že zákon byl namířen jen na Babiše.
Podle zpráv v médiích totiž začíná mít
Babiš problémy přilákat na kandidátky ANO pro podzimní volby do Sněmovny
úspěšné podnikatele. Zejména ti, již by rád viděl ve své vládě, která by snad
konečně řídila podle jeho představ stát jako firmu, by si museli vybrat, zda
být v politice nebo se formálně zbavit vlastnictví svých firem.
Provést něco takového vyžaduje řadu docela
složitých právních úkonů. Mnozí se velkopodnikateli nestali tak jako Babiš.
Tedy že by coby šikovní manažéři se známostmi byli ve správný čas na správném
místě a využili různých kliček v procesu privatizace. Mnozí budovali svoje
firmy takříkajíc odspodu a mají k nim mnohem osobnější vztah.
Především se ale ukazuje, že zákon oddělující
podnikání od politiky začíná fungovat a netýká se zdaleka jen Babiše. Nalákat
úspěšné podnikatele na kandidátky by chtěly jistě i další strany, ale i jimi
oslovení podnikatelé budou čelit stejným dilematům jako ti, které prý kvůli
novému zákonu neúspěšně láká Babiš.
Což je dobře. Měli by si vybrat, zda chtějí mít
vliv politický nebo ekonomický.
Ústavní soud samozřejmě může při posuzování
zákona dojít k „fundamentalistické“ interpretaci, kterou zdůrazňuje Babiš—tedy
že zakazovat podnikatelům působit v politice porušuje jejich lidská práva.
Ve světle potíží, které začíná mít Babiš s přilákáním jiných podnikatelů
do politiky, ale v době, když bude ÚS zákon posuzovat, jen těžko obstojí
argument, že byl namířen jen a jen na Babiše.
Právo, 8.2.2017