Prezident
Miloš Zeman míní, že stovka denně za hospitalizaci v nemocnici nikoho
nezabije. Průměrný starobní důchod
je 11 tisíc, takže ani důchodci prý nebudou o žebrácké holi.
Počty, zda při dlouhodobé hospitalizaci tři
tisíce měsíčně důchodce zabijí či nezabijí, se dají dělat různým způsobem.
Kupříkladu tak, že kdyby člověk v nemocnici nebyl, tak takovou částku
stejně musí zaplatit, aby pokryl jídlo, teplo a vodu, což jsou věci, které
v nemocnici vedle „ubytování“ dostává.
Anebo tak, že když je člověk v nemocnici,
musí dál platit nájem za byt, kde se stejně musí v zimě alespoň nějak
topit. A že svým příjmem třeba pomáhá manželce či manželovi s nějakými
dalšími výdaji, jako jsou kupříkladu vysoké ceny některých léků.
O to, co si takový důchodce s 11 tisíci
měsíčně může vše dovolit, a že by ho neubylo, kdyby dal 3 tisíce nemocnici, se
ale nemá smysl přít. Vždy to bude individuální. Někdo o žebrácké holi kvůli
tomu nebude, někdo naopak ano.
Podstatné na prezidentově prohlášení je, že se
označuje za prezidenta levicového, a jeho voliči mu to baští. Nebylo by od
levicového politika na místě očekávat spíš argument, že lidé si platí celý
život zdravotní pojištění, a že když někdo dlouhodobě–zejména ve
stáří–onemocní, neměl by se už starat o to, zda kvůli poplatkům v nemocnici
na něj kvůli neplacení jiných výdajů nepřijde po návratu domů exekutor?
Pokud zdravotnický systém opravdu nutně potřebuje
dvě miliardy, které by se vybíráním poplatků za hospitalizaci vybraly, neměl by
levicový politik argumentovat, že je na místě spíš navýšení zdravotního
pojištění pro všechny občany? Už proto, že by tímto způsobem ti mladší a obecně
tedy zdravější solidárně přispěli těm starším a obecně častěji nemocnějším?
Nejviditelnější současnou bitvou Miloše Zemana je
ta, kterou vede při hájení zájmů miliardáře Andreje Babiše. Zatímco sociální
demokracii tento údajně levicový politik mydlí schody a zároveň nabádal Stranu
práv občanů, jejímž je čestným předsedou, aby šla do koalice se Stranou přímé
demokracie milionáře Tomio Okamury, utužuje svoje politické spojenectví
s druhým nejbohatším podnikatelem v zemi.
Ano, s tím podnikatelem, který vydáním
dluhopisů svojí firmy Agrofert a pak jejich skoupením do vlastních rukou
„optimalizoval“ svoje daně tak, že i jinak slušného premiéra Sobotku nenapadlo
pro popsání tohoto konání jiné než velmi vulgární sousloví.
Když už si „levicový prezident“ opravdu myslí,
že nejlepší cestou jak nalít dvě miliardy do zdravotnictví jsou soukromé
peníze, možná by mohl navrhnout, že místo tahání poplatků z kapes lidí,
kteří vesměs platili celý život daně a pojištění, a z nichž mnozí nemají
k žebrácké holi daleko, by mohl zdravotnictví přispět milióny, které
vydělal na českém státu, miliardář
Babiš.
Novinky, 17.2.2017