Vedení sociální
demokracie vyrukovalo s návrhem daňové reformy, která by v České
republice znovu zavedla progresivní zdanění, a mezi opozičními politiky i
mnohými komentátory se strhla bouře odporu.
Reforma by zavedla
čtyři daňová pásma tak, že lidé vydělávající méně než 30 tisíc korun měsíčně by
byli zdaněni jen dvanáctiprocentní sazbou, zatímco lidé v nejvyšším pásmu
(tedy ti, co vydělávají více než 50 tisíc korun měsíčně) by byli zdaněni sazbou
ve výši dvaatřiceti procent.
Zásadních námitek
proti takové reformě je několik. Za prvé by prý učinila již beztak složitý daňový
systém ještě složitějším, přičemž zejména výpočet daně v nejvyšším pásmu
je velmi komplikovaný. Za druhé by lidem
vydělávajícím méně přilepšila obecně jen o několik stovek měsíčně. Za třetí,
česká ekonomika prosperuje, tak proč něco měnit?
Nic proti věcné
kritice, ale proti výbuchu negativních emocí ve vztahu k navržené reformě
lze vznést několik námitek. Začít lze tím, že ČSSD nenavrhuje nic, co by bylo
v evropském měřítku jakýmsi experimentem. V Evropské unii používá
systém progresivního zdanění 21 zemí, zatímco jen osm progresivní zdanění nemá.
Není přitom jistě bez zajímavosti, že všechny tyto země se nacházejí ve
východní Evropě.
Podíváme-li se na
ekonomické výsledky těchto východoevropských zemí bez progresivního zdanění,
nevedou si v evropském měřítku obecně špatně, ale srovnání je zkresleno
tím, že všechny začaly zavádět tržní hospodářství z podstatně nižší
ekonomické báze než země západní. Stojí také za pozornost, že i ve východní
části Evropské unie najdeme země s progresivním zdaněním: kupříkladu
Polsko a Slovensko. Jejich ekonomiky přitom rostly rychleji než ta česká.
Argument, že
progresivní zdanění automaticky zadusí ekonomický růst, je tedy těžké obhájit.
Věrohodnější je jiný argument nabízený některými kritiky daňové reformy
z dílny ČSSD–totiž, že chce-li Česká republika pomoci lidem
s nižšími příjmy, měla by se více zaměřit na zvýšení platů, které jsou
v evropském měřítku nízké.
Ale i zde existuje
protiargument. Lze totiž jen těžko spočítat, kolik ze současného ekonomického
růstu České republiky souvisí právě s nižší úrovní příjmů. Anebo naopak:
kolik zahraničních i českých firem by v České republice přestalo podnikat,
pokud by se platová hladina výrazně zvýšila.
Progresivní zdanění
má navíc i svojí politickou funkci. Vytváří ve společnosti větší pocit
solidarity, protože ti bohatší se viditelně dělí o část svých příjmů
s těmi chudšími. Proč vyčítat právě sociální demokracii, která vyrostla z těchto
tradic společenské solidarity, že chce zavádět progresivní zdanění?
Hysterie okolo návrhu
ČSSD je poněkud zbytečná i z hlediska momentální politické situace. Strana
nemá šanci tuto reformu do voleb prosadit, protože nemá dostatek politických
spojenců, a dobře to ví. Je to jen předvolební vějička, která má dát poněkud
rozklížené straně nátěr tradiční levicově demokratické formace. Pokud by tedy
chtěla ČSSD svoji daňovou reformu prosadit, musela by nejprve vyhrát volby.
Pokud by se tak i
kvůli nabídce této reformy ve volební kampani stalo, je to politické férové. Tak
to v demokraciích prostě chodí.
A pro kritiky reformy
je zde ještě jedna nástraha. Naprostá většina novinářů, ekonomů i politiků
kteří návrh daňové reformy vykreslují jako téměř dílo zkázy, totiž shodou
okolností patří do příjmové skupiny, která by byla zdaněna nejvyšším daňovou
sazbou. Oněm „dolním deseti miliónům“, které chce oslovit ČSSD, to brzy dojde. I
proto by kritici měli argumentovat pokud možno velmi věcně, bez emocí.
ČRo Plus, 22.2.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>