Německá alternativní historie

Německá
kancléřka Angela Merkelová je dodnes terčem tvrdých útoků za to, že v noci
ze 4. září na 5. září 2015 otevřela hranice desetitisícům uprchlíků, kteří
uvízli na své cestě Evropou v Maďarsku. Porušila tím prý dublinské dohody
a dala průchod vítací kultuře, která vážně ohrozila bezpečnost Evropy.

Nově
zveřejněné dokumenty ukazují, že 12. září bylo Německo připraveno hranice
zavřít. Ministři německé vlády se toho dne dohodli, že vyšlou na hranice tisíce
policistů, kteří budou vracet všechny migranty, kteří nemají dokumenty pro
vstup do SRN. Část vlády ale následujícího dne vyjádřila obavy, že by takový
postup mohl odporovat německé a evropské legislativě.

Merkelová
nebyla zcela proti. Požadovala ale záruky, že uzavření hranic nebude moci být
soudně napadeno a nebude doprovázeno nenosnými záběry běženců hromadících se na
německých hranicích. Německá vláda nakonec umožnila běžencům dál vstupovat do
země.

Ve světle
toho, co se skutečně stalo, zní nově odhalené skutečnosti jako nějaká
alternativní historie. Což vybízí k zamyšlení, jak by se uprchlická krize
vyvíjela, kdyby Merkelová buď vůbec nepozvala uprchlíky z Maďarska a
jednoduše zavřela německé hranice, anebo kdyby je zavřela, tak jak se málem stalo, poté, co ulevila Maďarsku.

V obou
scénářích by statisíce uprchlíků nedoputovaly až do Německa, ale jelikož už
byli v Evropě, uvázli by v zemích na cestě z Řecka do Německa. Svoje
hranice by muselo zavřít i Rakousko, takže uprchlíci nahromadění
v Maďarsku by se nepochybně pokoušeli projít přes Slovensko a Česko.
Vznikl by dominový efekt zavírání hranic ohrožující existenci Schengenu.

Pokusy
vracet velké počty uprchlíků podle dublinských dohod zpět do země, kde poprvé
vstoupili do EU, by nejspíš vyvolala docela slušné pnutí mezi řadou států. Statisíce
by jich uvázly na balkánské trase. Vezmeme-li v úvahu dodnes napjaté
vztahy mezi zeměmi bývalé Jugoslávie, mohla by z toho být pěkná mela.

Nic to
samozřejmě nemění na oprávněné kritice Merkelové za to, že měla svoje
rozhodnutí konzultovat se zbytkem EU, nebo že její „vítací politika“ ponoukla
další statisíce uprchlíků, aby se dali do pohybu. Jakož i na kritice EU, že
nebyla dlouho schopná reagovat.

Ale statisíce
migrantů, kteří už v Evropě byli a nakonec skončili v Německu, by bez
„vítacího“ gesta Merkelové dodnes destabilizovaly řadu států. Politici různých
zemí, kteří si do německé kancléřky rádi kopnou, by měli toto cvičení
v alternativní historii občas absolvovat.  

Právo, 9.3.2017

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..