Česká republika se připojila ke zbytku Evropské unie proti Polsku, a pomohla zvolit na
summitu EU v Bruselu na další volební období předsedou Evropské rady
polského expremiéra Donalda Tuska. Podobně se zachovaly i další dvě země
Visegrádu, Slovensko a Maďarsko.
Polsko, pro jehož vládu je Tusk symbolem všeho, proti čemu
bojuje, reagovalo jako vzdorovité dítě. Nařklo EU, že je pod německým diktátem,
a v odplatě zablokovalo schválení výsledků celého summitu.
Ani svým visegrádským partnerům „zradu“ hned tak nezapomene,
což by ovšem měl být zejména pro Česko vítaný budíček. Chování Polska vůči
zbytku EU totiž bohužel symbolizuje, jak západ EU vnímá celý Visegrád. Ten se se dostává do stále větší izolace.
Spor kolem Tuska je tak možná poslední příležitost, abychom
se rozhodli, s kým v EU půjdeme dál: s evropským západem, anebo
v rámci visegrádského uskupení se stále více protievropským a liberální
demokracii oklešťujícím duem Polsko-Maďarsko?
Na stole sice ještě stále leží pět scénářů dalšího vývoje EU
z dílny předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera, o nichž se má
diskutovat na summitu v Římě, ale už v Bruselu největší země EU
otevřeně podpořily scénář vícerychlostní Evropy.
Jedním jeho nevysloveným cílem je přitom odsunout na
vedlejší kolej právě visegrádské země, jejichž chování evropský západ stále více irituje. Ty
to vědí, a proto vícerychlostní EU odmítají. Je ale otázkou, zda jím to bude co
platné, protože evropské smlouvy umožňují, aby se skupina zemí dohodla bez
požehnání zbytku na užší spolupráci.
Je opravdu těžké najít důvody pro další setrvávání ČR na pozicích
V4. Dělící čára mezi Polskem a Maďarskem na jedné straně a následnickými zeměmi
bývalého Československa na straně druhé je stále zřejmější. Kromě komunistické
minulosti toho zejména ČR s Maďarskem a Polskem pojí mnohem méně než
s Rakouskem a Německem, kam směřuje i podstatná část našeho exportu.
Ještě stále máme možnost zařadit „visegrádskou zpátečku“ a přeorientovat
se na užší spolupráci se zeměmi na západ od nás. Jinak hrozí, že se spolu
s celým Visegrádem svezeme na evropskou periférii, což bude mít eventuálně
i vážné ekonomické dopady.
Právo, 13.3.2017