Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka
by se možná měl omezit volný pohyb lidí za prací v Evropské unii a jednotlivé
státy musejí mít kontrolu nad imigraci na svoje území A vůbec — Evropská unie
nefunguje dobře.
Tato slova zazněla v Zaorálkově rozhovoru
s Hospodářskými novinami. Zaorálek se po kritice ohradil, že titulek HN
„Omezme volný pohyb lidí v unii“ je zavádějící, a že měl na mysli jen
diskuzi o omezení volného pohybu lidí za prací. Jenže ani to není od českého
ministra zahraničí úplně ten nejšťastnější návrh.
Ve zmíněním rozhovoru totiž vyzýval i
k jakési širší reformě EU, která jí má prý přiblížit lidem. Má být omezení
volného pohybu lidí za prací příspěvkem k takové reformě?
Když k tomu přidáme Zaorálkovo
ujišťování, že každý sát EU by měl mít právo kontrolovat migraci na svoje území
(což u nás souvisí nejen s odporem k uprchlíkům, ale i stále více
kritickými postoji k cizincům, kteří u nás pracují), vypadá to spíš jen na
typický příspěvek ze soudku českých obav ze všeho cizího.
Mimochodem: když Zaorálek mluví o potřebě
reformy EU, možná si nevšiml, že se už jedna rodí. Z pěti scénářů
prezentovaných šéfem Evropské komise Jean-Claude Junckerem si evropský západ už
evidentně vybral vytvoření vícerychlostní EU, přičemž na vedlejší kolej chce ze
všeho nejvíc odsunout země Visegrádu.
Západní země totiž zjistily, že
visegrádské země, z nichž některé mají vážné problémy s demokracií,
by sice rády braly různé výhody, třeba existenci schengenského prostoru nebo
strukturální fondy, ale nemíní výměnou za to dávat skoro nic zpátky.
Schengenský prostor přitom nemůže přežít, pokud nebudou mít země, které
spojuje, eventuálně společnou azylovou a imigrační politiku.
Je tristní sledovat, jak čeští politici (a
visegrádští politici obecně) vzletně mluví o potřebě reformovat EU, přiblížit
jí lidem, ale nejsou přitom schopní nabídnout žádná produktivní řešení. O EU i
Zaorálek mluví ve zmíněném rozhovoru, jako kdyby mluvil o „ nich“, ne o „nás“. Unie,
tedy především „oni“, se prý musí reformovat. Ze země, která vesměs jen hází do
unijního soukolí písek, zní takový hlas opravdu „konstruktivně“.
Zaorálek vyslovil i obavu, že se EU rozpadne.
Ne, nerozpadne. Rozhodně ne na západě kontinentu. Tzv. staré země spolu na
tomto projektu spolupracují příliš dlouho, než aby ho nechaly se zhroutit.
V případě dalších krizí budou hledat pružná řešení, a ta nebudou spočívat
v omezování dosaženého, jak navrhuje Zaorálek, ale v další integraci.
Země, pro které je dosažený stupeň
integrace příliš těžko stravitelný, takže třeba argumentují, že se má to či ono
omezit, prostě budou odsunuty na vedlejší kolej. Už se na tom pracuje, a náš
ministr zahraničí se zřejmě rozhodl nabídnout západu EU munici pro to, aby se
na vedlejší koleji ocitla i jeho země.
Novinky, 21.3.2017