Je přirozené, když po teroristickém útoku
kdekoliv v Evropě řekne premiér nebo ministr vnitra občanům České
republiky, zda podobné bezpečnostní riziko nehrozí také u nás. Popřípadě, zda
je nutné přijímat nějaká speciální bezpečnostní opatření. Z úst premiéra
se sluší vyjádřit zemi, kde k útoku došlo soustrast.
To se stalo i po posledním teroristickém útoku
v Londýně. Bohužel řada politiků ale také neodkáže odolat pokušení, aby
nečinila závěry, které mají jen málo společného s daným útokem a často zní
skoro jako poplašná zpráva. Mohou navíc vypadat ve zpětném pohledu docela
směšně.
Jako například při loňském útoku „osamělého
vlka“ v Mnichově, po němž okamžitě někteří politici u nás reagovali slovy
o islámském terorismu, který spojovali s migrační vlnou, zejména pak právě
s údajnou lehkomyslností Německa, které migrantů přijalo přes milión.
Později se ukázalo, že pachatelem byl Němec iránského původu, který ovšem
nesympatizoval s radikálním islámem, ale byl inspirován norským pravicovým
extrémistou Breivikem.
V reakci na londýnský útok prohlásil
kupříkladu prohlásil předseda Komunistické strany Čecha Moravy Vojtěch Filip, že „Situace je vážnější
než si někteří připouštějí. Armáda pěšáků, který sem vstoupila v rámci
migrační krize, je v roli vojáků, kteří se snaží přeměnit Evropu
v jiný svět.“
Je ohromující, že předseda relativně velké
politické strany dokáže uplácat dohromady argumentační bábovičku z věcí,
které spolu vůbec nesouvisejí, a ještě
mít evidentně pocit, že řekl něco zásadního. Vždyť v době, kdy na
londýnský útok reagoval, nebylo vůbec jasné, kdo ho spáchal. Mohlo se nakonec
třeba ukázat, že šlo o irského nacionalistu.
Nyní už víme, že útočníkem byl britský občan,
nikoliv tedy člen „armády pěšáků“, která do Evropy prý vstoupila v rámci
migrační krize, aby jí přeměnila v jiný svět.
Bez zajímavosti přitom není ani skutečnost, že
Velká Británie není členem schengenského prostoru, a migranti se tam tudíž
dostávají jiným způsobem, než se dostali do kontinentální Evropy. Migrační vlna
z roku 2015 Velkou Británii příliš nezasáhla, většina muslimů tam pochází
z jiných zemí, než těch, odkud proudili na evropský kontinent.
Jakási automatická snaha mnohých politiků spojovat
terorismus s nedávnou teroristickou vlnou je populismus, který obchoduje
se strachem. Ano, odehrálo se několik útoků, v nichž figurovali lidé,
kteří se do Evropy dostali spolu s více než miliónem jiných, kteří se
žádné teroristické činnosti nedopouštějí. Většina teroristických útoků byla ale
spáchána zradikalizovanými muslimy, kteří se v Evropě už narodili a mají
evropské pasy.
Je tedy zřejmé, že odpověď na to, jak
předcházet teroristickým útokům primárně leží nejen v ještě lepší činnosti
tajných služeb, které monitorují radikály, ale také v daleko tvrdším
přístupu vůči nejrůznějším modlitebnám a dalším místům, kde působí kazatelé a
náborové buňky fundamentalistických odnoží islámu. Jisté naopak je, že
terorismus neporazíme zevšeobecňujícími prohlášeními, v nichž politici
jako Filip splácají všechno dohromady.
Novinky, 24.3.2017