Po
jednání premiérů České republiky a Slovenska, Bohuslava Sobotky a Roberta Fica,
s německou kancléřkou Angelou Merkelovou padla na tiskové konferenci
otázka, zda vzhledem k vývoji v Polsku a Maďarsku dále existuje
soudržnost v rámci visegrádské skupiny.
Fico
odpověděl, že visegrádská skupina se soustředí na témata, která ji spojují, což
v rámci rokování všechny členské země V4 dodržují. V tomto ohledu by
prý mohla být v něčem vzorem pro Evropskou unii. Sobotka dodal, že všechny
státy nejsou stejné, máme na spoustu věcí rozdílné úhly pohledu, ale „musíme tu
odlišnost chápat a mít schopnost domluvit se.“
Potíž
s touto argumentací spočívá v tom, že V4 není jen regionální uskupení
samo o sobě, ale uskupení, které funguje v rámci EU. Tu spojuje celá řada
smluv, které umožňují nejen volný pohyb zboží, kapitálu či osob, ale také vyjmenovávají
určité společné hodnoty, včetně respektu k právnímu státu a základním
principům liberální demokracie.
Pokud
některé země tyto principy a hodnoty porušují, je v rámci společného klubu
zcela logické, že ostatní členové klubu hříšníky na porušování společných
pravidel chování upozorní, a když to nepomůže, mohou uplatnit i sankce. Dalo by
se očekávat, že v rámci ještě těsnější regionální spolupráce, než je ta
celoevropská, budou k sobě visegrádští „přátelé“ ještě upřímnější.
Od koho
jiného než od Čechů a Slováků by Poláci a Maďaři měli jako od prvních slyšet,
že některé kroky jejich vlád, které jsou stále více v rozporu
s pravidly hry v EU, problematizují i fungování V4, protože i nás
stavějí do špatného světla?
Proč pod
rouškou diplomatických frází typu „musíme tu odlišnost chápat“ toleruje česká
vláda maďarské a polské útoky na nezávislost některých institucí, či hony na
čarodějnice? Kupříkladu nyní ten maďarský na Středoevropskou univerzitu, nebo
polský na předsedu Evropské rady a bývalého polské premiéra Donalda Tuska?
Sobotka i
Fico dělají velkou chybu, když Polsku a Maďarsku při jejich současném chování
takříkajíc „kryjí záda.“ Vytváří to špatný obraz celého Visegrádu, který
bohužel stále více ulpívá i na dvou následnických zemích bývalého
Československa. Začne-li se EU dělit na různé skupiny, neměli by Češi a Slováci být překvapeni, že při jejich
„toleranci“ vůči svým dalším dvěma visegrádským partnerům se i spolu
s nimi svezou na evropskou periférii.
Právo, 7.4.2017