Demise
současné vlády, kterou chce podle svého vyjádření podat premiér Bohuslav
Sobotka, je řešením současných kontroverzí okolo ministra financí Andreje
Babiše, které skoro všechny zaskočilo. Sobotkovu strategii se okamžitě snažili
rozšifrovat analytici i politici, přičemž se vyjádření nesla ve dvou základních
polohách.
Podle
jedněch se Sobotka zachoval zbaběle, když nabízí demisi celé vlády místo toho,
aby jednoduše odvolal Babiše. Je to prý neodpovědné jednání, které vytvoří
v České republice zbytečnou nestabilitu. Podle druhých Sobotka jen odevzdá
řešení celé situace prezidentu Miloši Zemanovi, který je nejen spojencem
Babiše, ale je také už z minulosti znám zálibou v neortodoxních
řešeních.
Sobotka
po oznámení svého kroku poskytl rozhovor deníku Právo, v němž upřesnil,
v co doufá. Shrneme-li, doufá, že ať už nechá prezident dovládnout
současnou vládu v demisi, nebo bude chtít vytvořit nějakou vládu novou,
nebude v takové vládě Babiš na postu ministra financí. Odvolat Babiše sám
prý nechtěl proto, že by se z něj stal mučedník. My můžeme dodat, že
také neměl žádnou jistotu, že by prezident neprotahoval odvolání Babiše až do
voleb.
Sobotka po
své tiskové konferenci, na níž svůj plán podat demisi oznámil, nešel
s demisí rovnou k prezidentovi, ale oznámil, že se nejprve sejde
s představiteli koaličních stran. Evidentně doufá, že současná koalice bude
schopná prezidentovi nabídnout řešení, které by ji umožnilo vládnout až do
voleb—i když třeba bez Sobotky v čele vlády a zejména Babiše ve funkci
ministra financí.
Odstranit
Babiše z funkce ministra financí za téměř jakoukoliv cenu je pro Sobotku
klíčové. Souboj s Babišem a jeho hnutím ANO totiž Sobotka a jeho sociální
demokracie, která momentálně za ANO výrazně zaostává v průzkumech
stranických preferencí, nemohou vyhrát, pokud se nepodaří na ministerstvo
financí dostat ministra, který se okamžitě pustí do hloubkové kontroly Babišova
hospodaření na ministerstvu a bude motivovat Finanční správu, aby skutečně
vyšetřila Babišovy machinace s korunovými dluhopisy.
Potíž se
Sobotkovou strategií spočívá v tom, že Babiš i prezident dobře vědí, že by
bylo pro ně velmi riskantní odevzdat ministerstvo financí na několik posledních
měsíců před volbami novému ministrovi, který by mohl spustit hloubkovou
kontrolu Babišových aktivit. Politické šachy se tedy budou hrát o to, jak buď v
současné vládě v demisi anebo nějaké nové vládě ponechat ministerstvo
přímo či nepřímo v Babišových rukou.
Sám Babiš
opakuje jako kolovrátek, že z ministerstva nechce odejít, má prý
rozdělanou práci. Ví dobře, proč to říká. A dobře to ví i prezident, jenž nepochybně
půjde Babišovi na ruku.
Sobotka,
zdá se, spoléhá na to, že politické strany ve Sněmovně mohou prezidenta
donutit, aby se neuchyloval k nějakému vlastnímu řešení—kupříkladu
v podobě vlády expertů, v níž by ministerstvo financí až do voleb kontroloval
nějaký spojenec Babiše nebo dokonce sám Babiš. Sobotka počítá možná také
s tím, že prezident, který sám usiluje o znovuzvolení, se bude snažit postupovat
standardněji než při vládní krizi v roce 2013, kdy vytvořil vládu bez
podpory Sněmovny, která sestávala z jeho přátel a spojenců.
Otázkou
je, zda Sobotka Zemana nepodceňuje. Prezident má mnoho slabin, ale neschopnost
hrát skvěle politické šachy v situacích, kterou Sobotka svým rozhodnutím
vytvořil, k nim nepatří. Bude proto jistě vědět, že ať už je jeho
konkrétní řešení nastalé situace jakékoliv, nesmí dopustit, aby zejména na
ministerstvu financí usedl do křesla ministra někdo, kdo by mohl do voleb
s pomocí vyšetřování Babišových finančních aktivit zapříčinit to,
v co evidentně doufá Sobotka—tedy dramatický pokles preferencí hnutí ANO.
ČRo Plus, 3.5.2017