Češi jsou národem, který má rád pohádky
s jejich archetypálními charaktery. V naší politické „pohádce“ zatím pro
většinu veřejnosti vystupoval prezident Miloš Zeman jako možná ne vždy stoprocentně
slušný, ale zato lidový muž, který má v kritických situacích správné
odpovědi. A Andrej Babiš zase jako člověk, který už nepotřebuje hromadit
bohatství, takže se obětuje v politice, aby vymetl Augiášovy chlévy české
politiky.
V současné vládní krizi si ale Babiš a Zeman,
kteří zdánlivě mají na lopatkách premiéra Bohuslava Sobotku, svým vystupováním
zatím jen škodí. Pokud Zeman nakonec prohraje prezidentské volby, může si při
zpětných analýzách pouštět videozáznam svého neomaleného pokusu ponížit na
Hradě premiéra země v přímém přenosu.
Sobotkovo věcné vystupování i v situaci,
kdy prezident rozevlátě holí ukazuje „poraženému“ premiérovi, kde je (fyzicky
i přeneseně) jeho místo, bude naopak mnohým sloužit jako připomínka, že i
v okamžicích, kdy jste zdánlivě na lopatkách, můžete se chovat slušně a
„sportovně“.
Babiš pro změnu ztrácí body tím, jak okolo
sebe kope. Odmítá potvrdit, že je to on, koho slyšíme na nahrávkách, na nichž
uráží vulgárně svoje oponenty nebo se baví s redaktorem svých novin o
nasazení kompromitujících materiálů na jiné politiky. Na otázky o korunových
dluhopisech a jiných machinacích odpovídá, že je to politický hon.
Jeho taktika nic nevysvětlovat a místo toho
útočit na ostatní je ale v krizové situaci kontraproduktivní. I jeho
příznivcům může být nápadné, že se tak umanutě drží ministerstva financí, když
ho tam premiér nechce. Skrývá tam něco? Potřebuje ho za každou cenu ovládat až
do voleb?
Vrátíme-li k české zálibě
v pohádkách, začíná se nám před našima očima vytvářet archetypální
pohádková situace známá kupříkladu z příběhu o Pinocchiovi. Dřevěný
panáček nedělá vždy nejrozumnější rozhodnutí, ale je slušný a skromný. Proti němu stojí proradný Kocour a Lišák.
Babiš a Zeman začínají vypadat jako toto nevábné duo.
Právo, 6.5.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>