Evropská pravidla, uprchlíci a Česká republika

České
odmítání kvót pro uprchlíky má dvě roviny: samotnou otázku uprchlíků  a respektování demokraticky přijatých pravidel
hry. Jakékoliv diskuze ohledně druhé roviny problému se ale bohužel skoro
okamžitě utopí v emociálních výrocích o uprchlících a migraci obecně.

Představme
si, že poté, co byl schválen po dlouhých diskuzích protikuřácký zákon, by jeho
odpůrci otevřeně říkali, že se jím nebudou řídit. Jakkoliv mnozí mohou
sympatizovat s jejich argumenty o svobodě či údajné nesmyslnosti zákona,
jistě by se asi i většina odpůrců podivovala, kdyby si stát nechal bojkot
zákona ze strany jeho odpůrců líbit.

V demokratickém
státě to prostě funguje tak, že když je schválen zákon–jakkoliv třeba ne úplně
dobře promyšlený–a začne platit, musí ho respektovat i poražená menšina. Je
tedy zcela logické, že na restauratéry, kteří by otevřeně zákon ignorovali coby
prý nesmyslný nebo porušující jejich pojetí svobody, „nastoupí“ inspekce, která
je bude v souladu se zákonem pokutovat, a když to nepomůže, restauraci
zavře.

Pokud jde
o uprchlické kvóty, byly reakcí na určitou konkrétní situaci, v níž se EU
pokoušela pomoci zemím nejvíce postiženým masovou migrací. Podle platných
pravidel zakotvených v Lisabonské smlouvě odhlasovala na schůzce ministrů
vnitra poměrem 24:4, že každý členský stát přijme určitý počet uprchlíků ze 160
tisíc, o které tehdy šlo. V případě Česka to bylo přes tři tisíce.

Česká
republika hlasovala proti, což je v případě demokratického rozhodování
podle platných pravidel hry přibližně totéž, jako když byla ODS (a potažmo
tabáková lobby) přehlasována v otázce protikuřáckého zákona. Evropský
„zákon“ o kvótách prostě platí, a ČR by se jím měla řídit stejně, jako se
odpůrci protikuřáckého zákona u nás musejí řídit tímto zákonem, ať už jejich
argumenty znějí sebepřesvědčivěji.

Nic
samozřejmě nelze namítat proti žalobě, kterou podaly proti evropskému
rozhodnutí o kvótách Maďarsko a Slovensko. Jde v ní primárně o „ústavní“
otázku, zda o kvótách mohli rozhodnout kvalifikovanou většinou ministři vnitra
členských států, anebo zda se mělo rozhodovat jednomyslně na summitu premiérů. Pokud
by Evropský soudní dvůr rozhodl, že se mělo rozhodovat jednomyslně, pak je
další diskuze o kvótách bezpředmětná, stejně jako by byla diskuze o
protikuřáckém zákoně, kdyby ho zrušil Ústavní soud.

Dokud ale
evropská norma o kvótách platí, je krajně nešťastné, když se jí některé země,
včetně České republiky, otevřeně odmítají řídit. Můžeme tisíckrát argumentovat,
že kvóty nefungují, že přijatí uprchlíci stejně odejdou jinam, ale
respektujeme-li společná evropská pravidla hry, měli bychom prostě přijmout
zhruba tři tisíce uprchlíků podle schválené kvóty.

Když nyní
Evropská komise pohrozila, že požene země, které uprchlíky odmítají podle schválené
normy přijímat k Evropskému soudnímu dvoru, přičemž jim pak hrozí sankce,
je to docela srozumitelné. Komisi nezbývá nic jiného, nechce-li i ona vypadat
tak, že nerespektuje evropské zákony. Pokud by to připustila, můžeme EU rovnou
rozpustit.

V tomto
kontextu je zajímavé, že z Česka se vždy ozve bojovný pokřik, když někdo
v EU navrhne, že kvůli našemu neplnění těch či oněch evropských dohod by
se nám mohly krátit evropské dotace. Bylo by to prý porušení evropského práva.
To je zajímavá argumentace země, jejíž ministr vnitra otevřeně říká, že
v případě kvót prostě nebude evropské právo respektovat.

Shrneme-li,
uprchlické kvóty možná nebyly v daném případě nejlepším řešením uprchlické
krize a problém s jejich naplňováním má mnoho zemí (jakkoliv jenom několik
je v rozporu s evropským právem z principu odmítá respektovat).
V dané chvíli je ale většina EU považovala za gesto solidarity
s postiženými zeměmi.

<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:1;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:0 0 0 0 0 0;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin-top:0cm;
margin-right:0cm;
margin-bottom:8.0pt;
margin-left:0cm;
line-height:107%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:Calibri;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:11.0pt;
mso-ansi-font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:11.0pt;
font-family:Calibri;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoPapDefault
{mso-style-type:export-only;
margin-bottom:8.0pt;
line-height:107%;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>

A dokud toto
rozhodnutí platí, měli by naši politici přinejmenším přestat s výroky, že
se přijatou evropskou normou nebudou řídit. Mohlo by se nám to vrátit jako
bumerang.

Novinky, 23.5.2017

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..