Od vzniku Československa v roce 1918 se na
pražském Hradě ve funkci prezidenta vystřídalo jedenáct mužů. Reprezentovali
různé politické režimy, ale přesto mají něco společného: skoro všichni
byli–zejména ke konci svého prezidentování—buď vážně nemocní anebo povážlivě
zchátralí (nebo obojí), což mělo v některých případech neblahé politické
důsledky.
Už Tomáš G. Masaryk, ač měl velké zásluhy o
vznik samostatného Československá i jeho demokracii, evidentně už neměl kandidovat
v roce 1934. V Německu nastoupil rok před tím k moci Hitler, a
Československo potřebovalo energické vedení, které příliš starý a také stále
více nemocný Masaryk už nemohl nabídnout.
Byl ale počtvrté zvolen navzdory velmi špatnému zdravotnímu stavu, kvůli
němuž pak na svoji funkci abdikoval v roce 1935. Jeho nástupce Edvard
Beneš musel pak jako prezidentský novic navigovat v těžce rozbouřených
vodách.
Ve špatném zdravotním stavu byl po většinu svého
protektorátního prezidentování i Emil Hácha, čehož dovedně využívali nacisté. Špatný
zdravotní stav Beneše je pro změnu některými historiky uváděn jako jeden
z důvodů, proč komunisté poměrně snadno dosáhli svých cílů v únoru
1948.
Jeho nástupce Klement Gottwald, který trpěl
závislostí na alkoholu a syfilidou, zemřel ve funkci na důsledky výdutě srdeční
aorty. Ani jeho nástupce Antonín Zápotocký na tom nebyl zdravotně dobře a
zemřel též ve funkci–na srdeční infarkt.
Antonín Novotný prezidentoval víceméně ve
zdraví, ale jeho nástupce Ludvík Svoboda utrpěl několik mozkových příhod a
infarkt, až nakonec nebyl schopný funkci vykonávat a byl jí zbaven na základě
speciálního ústavního zákona v roce 1975. Jeho nástupce Gustav Husák zase trpěl
ke konci svého prezidentování těžkou cukrovkou a šedým zákalem, ale funkce se
držel. Abdikoval až po tlakem sametové revoluce na podzim roku 1989.
Václav Havel byl operován v roce 1996 kvůli
rakovině plic, a vážné problémy s plícemi se pravidelně vracely. Přesto znovu
kandidoval na začátku roku 1998. Na jaře 1998 navíc musel podstoupit
v Innsbrucku operaci střev a následně další zákroky. Jeho zdravotní stav
nebyl až do konce jeho mandátu dobrý a ke konci, už kvůli jeho častým absencím
na Hardě, negativně ovlivňoval výkon jeho funkce.
Václav Klaus se zdál být zdravý jako řípa, ale
konci jeho druhého volebního období stále více selhával jeho úsudek. Skupina
psychiatrů a psychologů se jednu dobu docela vážně zabývala myšlenkou, že by
měl být z prezidentské funkce suspendován.
Současný prezident Miloš Zeman trpí cukrovkou a
neuropatií, a stejně jako někteří jeho předchůdci má problémy se závislostmi na
alkoholu a nikotinu. Přestože jsme svědky jeho viditelného chátrání, plánuje
znovu kandidovat v lednu 2018.
Tento historický exkurz je zajímavý, protože
nastoluje otázku, jak vlastně Češi vnímají funkci prezidenta. Je to pro většinu
společnosti, zdá se, funkce spojená s monarchickými atributy, takže vážný
zdravotní stav většiny prezidentů je omlouván z důvodů, které jsou typické
spíše pro konstituční monarchie, v nichž hlava státu často umírá ve
funkci.
Problémem je, že naši prezidenti, zejména
v demokratických obdobích, mají na rozdíl od monarchů některé důležité
ústavní pravomoci a reprezentují zemí v zahraničí, takže jejich špatný
zdravotní stav nebo stařecké chátrání může způsobit vážné politické kalamity.
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:1;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:0 0 0 0 0 0;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-520092929 1073786111 9 0 415 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin-top:0cm;
margin-right:0cm;
margin-bottom:8.0pt;
margin-left:0cm;
line-height:107%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:Calibri;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:11.0pt;
mso-ansi-font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:11.0pt;
font-family:Calibri;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoPapDefault
{mso-style-type:export-only;
margin-bottom:8.0pt;
line-height:107%;}
@page WordSection1
{size:595.3pt 841.9pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Od roku 2013 ovšem máme přímou volbu. Zdravotní
problémy prezidenta Zemana nebyly tehdy ještě tak zjevné. V poslední době
se ale bohužel zřetelně posunul k tomu, na co jsme u našich prezidentů „zvyklí“:
je nemocný a viditelně chátrá. Lednová volba na začátku roku 2018 tedy ukáže
mimo jiné i to, zda veřejnost bude mít na kondici a zdraví prezidenta většinově
jiné nároky, než měli v minulosti jeho volitelé v parlamentu.
Novinky, 6.6.2017