Kvóty očima Bruselu

Ve zdejším téměř sborovém odsuzování údajné
nestoudnosti Evropské komise za to, že chce zahájit řízení s těmi
členskými zeměmi, které zatím nepřijaly podle kvót odsouhlasených Evropskou
radou v roce 2015 žádné nebo téměř žádné uprchlíky, je účelné nabídnout i
pohled z „druhé strany“.

Neměli bychom ztrácet ze zřetele zejména dvě
věci. Za prvé, kvóty byly jako gesto solidarity se zeměmi nejvíce postiženými
přílivem migrantů řádně odhlasovány
Evropskou radou
, a staly se tak evropským právem. Ohánět se tím, že ČR
hlasovala proti, je irelevantní.

Smysluplnější je žaloba Slovenska a Maďarska,
které tvrdí, že rozhodnutí nemělo být přijato kvalifikovanou většinou na
zasedání ministrů vnitra, ale mělo být odhlasováno jednomyslně na summitu
premiérů a prezidentů. Tak či onak, rozhodnutí o kvótách platí přinejmenším do
doby, než by ho případně zrušil Evropský soudní dvůr nebo odhlasovala jeho
konec samotná EU.

Argument zemí Visegrádu, že kvóty nedávají
smysl, může být pravdivý, ale v otázce respektu pro platné právo je
„mimoběžný“. Zákon, ať už domácí či evropský, k němuž můžeme mít třeba i
smysluplné výhrady, se má dodržovat. Když se nedodržuje, přijde sankce.

Což nás přivádí k druhému aspektu celé
věci. EK je společným orgánem všech členských zemí, tedy i ČR. A i naše země si
ji tedy „vydržuje“ mimo jiné proto, aby dohlížela na respektování evropského
práva.

Naše vláda ale nyní oficiálně odhlasovala, že ČR nebude podle kvót uprchlíky přijímat.
Odmítá tak otevřeně dodržovat jeden z evropských „zákonů“. Proč se tedy
naši politici durdí, že s námi EK zahájí řízení, na jehož konci může být
žaloba u Evropského soudního dvora a následně rozsudek, že máme platit vysoké
pokuty?

Oprávněné námitky lze mít samozřejmě ke
kritériím, podle nichž EK postupuje, protože uprchlické kvóty neplní
stoprocentně žádná členská země. V Bruselu sice namítnou, že nepotrestané země
kvóty a priori neodmítají a jakž takž se snaží, ale i tak by se dal případný
trest ze strany EK vůči jen několika zemím napadnout, možná i soudně, jako
výraz nepřijatelné arbitrárnosti.

Jenže v případě postupu, který v předvolebním zápalu přijala naše vláda, EK
prostě musí jednat. A my, i kdybychom měli stokrát pravdu, pokud jde o
smysluplnost kvót, bychom se neměli divit, že tak činí. Kdyby přihlížela se
založenýma ruka, sama by se dopustila porušení evropského práva.

Právo, 14.6.2017

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..