Vrátíte-li
se do České republiky v polovině července 2017 z cest, na nichž
projedete kus západní Evropy, zjistíte, že vaší zemí hýbe mezi jiným rozhořčení
bývalého prezidenta Klause a jeho kamarily nad novým románem Jáchyma Topola
„Citlivý člověk.“ A že pokračuje neúprosný boj českých politiků proti dvojí
kvalitě potravin v Evropské unii.
Nechme stranou, že problém potravin by se dal
jednoduše vyřešit nikoliv visegrádským obtěžováním Evropské komise, ale domácím bojkotem takových potravin. Nahlíženo
ze Západu se jako vážnější problém dvojích standardů jeví, že český premiér vede
svůj boj za lepší jídlo společně s premiéry visegrádských zemí, jejichž
chápání liberální demokracie je dnes spíše putinovské, než evropské.
„Dvojí kvalita“ u nás a na Západě skutečně
existuje. Všimnete si toho hned, když se po západní Evropě projedete. Užijete
si kvalitních dálnic i rychlovlaků, a navštívíte města, která sice chrání svoje
historické dědictví, ale nebojí se moderní architektury i vyspělé infrastruktury–na
rozdíl od skanzenu, kterým je dnes Praha. Za zmíněné rozdíly přitom opravdu,
ale opravdu nemohou „cynické“ nadnárodní korporace a Brusel, ale převážně český
šlendrián.
Stačí mít otevřené oči třeba jen při přejezdu
přes české hranice z Rakouska. Dálnice vystavěná Rakušany až skoro
k českým hranicím se změní v silnici lemovanou pomníčky těch, kdo na
této nebezpečné komunikaci zahynuli. Rozdíl mezi kvalitou silnic, vesnic i
krajiny, jakož i dodržováním pravidel silničního provozu na rakouské
straně, a tím, čemu je člověk i po téměř
třiceti letech od roku 1989 vystaven u nás, je nepřehlédnutelný. Je to bohužel
rozdíl vpravdě civilizační.
Cílem této úvahy není ohrnovat nos na Českem. Máme
snad na víc. I proto je dobré dát předešlé řádky do kontrastu s nacionalistickým
třeštěním Klause ve stylu „co je české, to je hezké“–za komunismu i po něm.
Možná není divu, že politik, který byl po roce
1989 téměř nepřetržitě 24 let v nevyšších funkcích, a je tedy nesmazatelně
podepsaný pod dnešním stavem české společnosti, je pohoršen, když prý arogantní
příslušník „pražské kavárny“ Topol prohlásí, že nemálo z ducha komunismu přetrvává u nás dodnes.
Je ale záhada, proč právě politik, který se pyšnil, jak zásadně právě on „zreformoval“
nefunkční předlistopadový systém, tvrdí,
že Topol „urazil celé generace občanů“ slovy, že „komunistické
Československo bylo ubohou zakomplexovanou zemí buranů obtočenou ostnatým
drátem“.
Bohužel „ostnatý drát“, zdá se, má mnoho
našich spoluobčanů nadále pevně zafixován v hlavě jako mentální pojistku
proti otevřenému světu. A buranství dál kvete, dokonce přímo v místech
nejvyšších. Naposledy v podobě neuvěřitelného
chování hradního kancléře Mynáře, který (ač nemá bez prověrky na Hradě už dávno
co dělat) lobuje v Kyrgyzstánu
dopisem psaným strašlivou angličtinou za miliardový hydroelektrický projekt pro
těžko dohledatelnou českou firmu.
Nestačí-li
ani toto, ani pravidelné úlety samotného prezidenta, můžeme s Andrejem
Babišem v jeho nové knize vyletět zasnít se vysoko nad Čapí hnízdo,
financované z podivně získaných evropských dotací. Máloco vypovídá o stavu
české společnosti tolik jako skutečnost, že „snění“ člověka podezřelého z dotačních
podvodů a přichyceného při politické manipulaci svých médií dál tleská okolo 30
procent voličů!
Jinými
slovy: spíše než se rozhořčovat nad slovy umělce by nebylo od věci uvažovat nad
příčinami toho, co chce „citlivý člověk“ Topol sdělit. Možná bychom došli k závěru,
že na evropskou úroveň nás rozhodně neposune více masa v klobásách, jak to
požaduje vláda. Ani stále silnější útoky na „prohnilý“ Brusel, které nyní
předvádí pravděpodobný příští premiér. Ani zbrojní delirium ministra vnitra
Chovance. A vůbec už ne obhajoba (post)komunismu, kterou nabízí Klaus.
Novinky, 21.7.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-font-charset:78;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-font-charset:78;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“sans serif“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-alt:“Times New Roman“;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:auto;
mso-font-signature:0 0 0 0 0 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>