Dvourychlostní unie štěpí Visegrád

Ve stále pravděpodobnějším scénáři dvourychlostní
Evropské unie jsou následnické země Československa konfrontovány
s otázkou, zda mají usilovat o příslušnost k tvrdému jádru EU anebo
spíše k visegrádskému uskupení.

Takto osudově by otázka nestála, kdyby Polsko a
Maďarsko neměly s EU stále větší potíže. Česká republika a Slovensko sice
stejně jako ony nemohou najít s Bruselem společnou řeč ohledně uprchlických
kvót, ale potíže Budapešti a Varšavy s EU už zašly mnohem dál.

Zejména v otázkách dodržování principů právního
státu zesílily do té míry, že v tvrdém integračním jádru s nimi už
jen málokdo počítá. A pro Slovensko a Českou republiku se tak pokračování úzké
spolupráce s nimi stále více jeví jako společná jízdenka na evropskou
periférii.

Jako první zareagovalo Slovensko. Jelikož se tvrdé
jádro EU má formovat okolo eurozóny, nechce Bratislava přijít o výhodu, kterou
v podobě eura má ve srovnání se zbytkem Visegrádu.

Slovenský premiér Robert Fico tak před několika dny jasně
prohlásil, že Slovensko chce být v tvrdém integračním jádru. A šel dál: preferuje
spolupráci s Francií a Německem–i na úkor Visegrádu.

ČR chce pro změnu usilovat o pozorovatelský status
svého ministra financí na summitech ministrů financí eurozóny. Má to být
symbolické gesto, že naše země chce zůstat v tvrdém integračním jádru.

Otázkou je, zda to není příliš málo, příliš pozdě. Prezidentský
kandidát Michal Horáček trefně poznamenal, že je to plán, v němž „nejsme  ani ve
hře, ani mimo ni: v duchu českého politického myšlení se ucházíme o status
kibice.“

Jenže bohužel o nic víc usilovat
momentálně nemůžeme, protože na přijetí eura neexistuje domácí
politická shoda. A až do Bruselu doléhá euroskeptické brblání nemalé části
českých politiků, z nichž někteří tvrdí, že by se vlastně nic tak
strašného nestalo, kdyby ČR v tvrdém jádru nebyla.

Nad tím vším by šlo mávnout rukou,  kdybychom se k projektu  mohli připojit, až se na tom, že k jádru
EU chceme patřit, najde u nás politická shoda. Jenže  hrozí spíš opak: pokud se Slovensko odtáhne
od Visegrádu, ČR ještě více ocitne ve vleku Polska a Maďarska.

Politické strany, které si skluz ČR na evropskou
periférii nepřejí, mají do voleb ještě pořád čas toto závažné téma zvednout. Jde
opravdu o hodně.

Právo, 24.8.2017 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..