V textu „Porcování suverenity“ (Právo,
6.10) se Jan Keller dotkl podstatného problému, který se skrývá v pozadí
snah některých etnicky či národnostně ohraničených regiónů v Evropské unii
o osamostatnění. Je jím rozpor mezi legalitou a legitimností takových
požadavků.
Keller uvádí příklad španělské europoslankyně,
která prohlásila, že Katalánci mohu požadovat nezávislost, pokud změní
španělskou ústavu. Změnit ústavu jim ale Španělé nedovolí, takže mají
takříkajíc smůlu.
Mnozí evropští lídři se z různých důvodů (někde i kvůli obavám z nákazy jejich
zemí katalánským „virem“) přiklonili k argumentům Madridu, že je třeba
respektovat španělskou ústavu. S tím může zdánlivě málokdo polemizovat,
protože se taková interpretace jeví jako respekt pro konstitucionalismus a
vládu práva, což jsou důležité pilíře EU.
Co si ale počít s tím, že rigidní španělská
ústava v podstatě osamostatnění znemožňuje? Přičemž si lze snadno spočítat,
jakou roli Katalánci, kteří tvoří jen šestinu populace Španělska, asi při psaní
této ústavy měli.
Ač z formálního hlediska nejsou jejich
požadavky legální v kontextu ústavy, která je vyjádřením většinové vůle
Španělů, neznamená to, že nejsou legitimní. Bránit jim silou dokonce i jen v demokratickém
vyjádření této legitimity v referendu, jde přitom proti principům EU. Ta má sama
jasná kritéria pro odchod členských zemí.
Co s tím? V dnešní EU totiž nejde jen o
Katalánsko, je je jedním z několika etnicky či
národnostně svébytných regiónů, které v době vzniku národních států
v nich byly „uvězněny“. Dnes, i
kvůli pokračující evropské integraci, tyto regiony cítí, že by si mohly ty záležitosti,
které zůstávají v gesci členských států spravovat lépe samy, než aby se musely
do Bruselu dobývat přes nějaký Madrid.
Je tedy otázkou, zda by EU, v níž se nyní
mluví o další integraci, neměla hledat nějaký nový mechanismus, který by řešení
situací, jakou nyní vidíme ve Španělsku, ulehčil. A to nejen stanovením jasných
„evropských“ kritérií, která by pomohla zavřít nůžky mezi legalitou a legitimitou
snah o osamostatnění. Důležité by bylo i umožnění toho, aby nový stát, který
byl dosud coby región členského státu EU členem Unie, nemusel znovu svoje
členství „od nuly“ vyjednávat.
Právo, 7.10.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>