Největším problémem hnutí Starostů a nezávislých
před nadcházejícími volbami je skutečnost, že po svém rozchodu s TOP 09 a
pak i rozpadu koalice s lidovci (ještě před tím, než mohla začít fungovat),
nemají jasnou vlastní identitu. Zatímco na komunální a krajské úrovni ideová
rozplizlost hnutí sestávajícího převážně z politiků angažujících se na
nižších úrovních politiky nevadí, na celostátní úrovni to problém je.
STAN se sice snaží prezentovat jako víceméně
pravostředové liberální hnutí, ale protože je to spíše konglomerát individualit
z různých koutů ideového spektra, je těžké ho s nějakou ideovou
nálepkou ztotožnit. Jakkoliv má hnutí před volbami program, z něhož
vyplývají jeho základní priority, většina voličů, zvyklých u nás na ideologické
nálepkování, má zřejmé potíže hnutí někam zařadit.
Což o to,
politická hnutí mohou úspěšná, i když nemají jasně vyprofilovanou
identitu. Bývá tomu tak ale zejména v případech hnutí populistických,
v jejichž čele stojí charismatický lídr. Jasný ideový profil je pak
nahrazen bojem proti stávajícím elitám, tradičním stranám i dalšími formami
vymezování se proti něčemu.
STAN je sice hnutí, ale nikoliv hnutí
populistické. Nestaví na protestních hlasech. A nemá v čele charismatickou
postavu, která by strhávala davy. To je, vezmeme-li v úvahu jeho
strukturu, hendikep.
Skutečnost, že česká politika se řídí jedněmi
pravidly voličské přízně na komunální a regionální úrovni, a jinými pravidly na
celostátní úrovni, je pro STAN problémem, který zatím nevyřešilo. Jinými slovy:
potřebovalo by přesvědčit voliče, že není vzhledem ke svému personálnímu zázemí
dobrou volbou jen na nižších úrovních politiky, protože starostové a další
místní politici dozajista mají spoustu užitečných zkušeností s řešením
konkrétních problémů v obcích. Potřebovalo by voliče přesvědčit, že stejně
zdatné může být i v řešení „velkých otázek“, které často transcendují i
českou kotlinu.
Zatím hnutí problém své poněkud rozplizlé
identity řešilo tak, že bylo partnerem strany s jasným ideovým profilem.
Pro stranu, jako je TOP 09, přitom bylo spojenectví se STAN také výhodné,
protože skutečnost, že STAN je opticky posazen více v politickém středu
otupoval některé příliš ideologické výstřelky TOP 09. Z téhož efektu mohli
profitovat i lidovci, kdyby v koalici se STAN vydrželi.
STAN, který na celostátní úrovni není svázán
s jasně vyprofilovanou stranou, může naopak působit na řadu voličů poněkud
bezprizorně. A i když se svým programem možná nejvíc ze všech politických
subjektů strefuje do vkusu středových, proevropských liberálních voličů, bude
mít problém jich dostatečné množství přilákat kvůli své malé „strukturální“ čitelnosti.
Jinými slovy: nemálo liberálních voličů se
možná své případné podpory pro STAN zalekne, protože nevědí, jak hnutí nakonec
s jejich podporou naloží, dostane-li se do Poslanecké sněmovny. Veřejnosti
je známo jen několik málo tváří hnutí, ale neví skoro nic o jeho zbytku.
Je otázka, zda jsou výše zmíněné deficity STAN
na celostátní úrovni snadno odstranitelné. Aby bylo čitelnější, jak ideově tak
personálně, muselo by nejspíš pokročit více ve směru jasně definované politické
strany. To je ale těžké v případě hnutí, které sestává z lidí, které
nespojuje primárně jedna ideologie nebo jasný soubor idejí, ale spíše jen
jejich zkušenosti z dosti „neideologické“ práce na lokální úrovni.
Hnutí STAN by paradoxně v tomto ohledu
nejvíce prospělo, kdyby se mu podařilo, třeba i s takříkajíc odřenýma
ušima, proklouznout do Sněmovny. Muselo by se pak začít na celostátní úrovni
profilovat jako samostatný subjekt, a tato praxe by možná pomohla stvořit jeho
jasnější politickou identitu i bez šermování velkými idejemi. Jinými slovy:
budoucnost STAN coby politického subjektu úspěšného v celostátní politice
závisí tak trochu na tom, zda mu dostatečný počet voličů ve volbách dá důvěru,
ač si nemohou být úplně jistí, co od něj čekat.
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:1;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:0 0 0 0 0 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Deník Referendum, 9.10.2017