Mnoho českých politických
komentátorů a politologů i ústavních expertů lamentuje nad tím, že u nás byla zavedena přímá volba
prezidenta. Nabízejí přitom širokou škálu argumentů proti přímé volbě.
Je to prý nesystémový
prvek, který při faktickém zachování těch pravomocí, které měl prezident volený
parlamentem, vytváří v celém ústavním systému nerovnováhy. Někteří experti
proto argumentují, že když už byla zavedena přímá volba, měly se prezidentské pravomoci
zvýšit.
Na tento argument ale
lze odpovědět tak, že existuje hned několik zemí, kde je prezident volen přímo,
a jeho pravomoci odpovídají zhruba tomu, jaké má ten český. Třeba Slovensko,
abychom nechodili pro příklady daleko. Jinde je má větší, ale nevyužívá je.
Kupříkladu Rakousko.
Což nás dostává
k otázce politické kultury. Jedna skupina námitek proti přímé volbě totiž
souvisí s tím, že by sama o sobě možná nebyla problémem, ale
v nezralé české politické kultuře se přímo volený prezident bude snažit svého
mandátu „od lidu“ využít k faktickému posílení svého vlivu. Což se
v případě prvního přímo zvoleného prezidenta opravdu děje.
Dalším zdrojem
kritiky je samotná povaha přímé prezidentské volby. Zbytečně prý polarizuje
společnost a je pozvánkou pro demagogy. Stačí se vrátit k minulé volbě,
která rozštěpila společnost na dva nesmiřitelné tábory, což svým způsobem trvá
dodnes.
Jenže celou věc lze
nahlížet takříkajíc i z druhé strany. První přímá volba prezidenta v roce
2013 jistě společnost polarizovala, ale zároveň ji vybudila k nemalé míře
politického aktivismu, který nevidíme v případě jiných voleb. Argument, že
nakonec vyhrál podle jedněch demagog nad kandidátem slušnějším, je možná
pravda, ale je to také užitečná výpověď o české společnosti.
Ta se v druhém
kole ostře rozdělila na dva tábory,
přičemž většina lidí se rozhodovala podle mnohem základnějších politických a
společenských priorit, než když volí kupříkladu do parlamentu. Miloš Zeman a
Karel Schwarzenberg reprezentovali dva velmi odlišné pohledy na to, jak by u
nás měla vypadat politika, pohled na minulost i naše mezinárodní orientace. To,
že nakonec vyhrál poměrně těsně pohled na svět i politický styl reprezentovaný
Zemanem, je nejen důležitou výpovědí o české společnosti ale i výzvou pro ty,
kdo byli poraženi.
Právě přímá volba jim
totiž nabízí cosi, co z podstaty věci nenabízí ta parlamentní, která by mimochodem
ve světle výsledků nedávných voleb do Sněmovny nemusela též dopadnout podle
jejich představ. Tedy možnost aktivizovat se a přesvědčovat zejména
nerozhodnuté voliče o tom, že jejich volba je správná.
Poučit bychom se
mohli na Slovensku, kde v poslední prezidentské volbě zvítězil překvapivě
kandidát občanské společnosti Andrej Kiska nad zdánlivě neporazitelným
premiérem Robertem Ficem. Vyžadovalo to velké nasazení i přesvědčovací
schopnosti občanských aktivistů. A celkově se zdá, že to slovenskou společnost
posílilo, spíše než oslabilo, jakkoliv následné parlamentní volby byly pro
demokraty spíše zklamáním.
Dnes ale existuje i
zásluhou zvolení Kisky ve slovenských politických kruzích silný proevropský
konsensus a Slovensko se po právu vykresluje jako proevropský a stabilní ostrov
mezi zeměmi Visegrádu. Česká společnost má stejnou šanci. Pokud ji znovu
nevyužije, neměli by možná proevropští zastánci liberální demokracie svádět
opět vše jen na přímou volbu. Důvody bude nutné hledat i jinde.
ČRo Plus, 8.11.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>