Prezident Zeman mi v TV Barrandov udělil
titul nejhloupějšího českého novináře a nazval mne hyenou. Europoslanec za
sociální demokracii a duchovní vůdce českých lepenovců Jan Keller zase míní, že
jsem mužíček, který poskakuje radostí nad smrtí voličů. Se svým osobitým
smyslem pro jedovatou ironii mluví o „Pohřebním ústavu Pravda a Láska.“
Neomarxistická ekonomka Ilona Švihlíková pro
změnu v Babišově MF Dnes napsala, že „prezidentská volba“ dává nahlédnout,
že v určitých kruzích platí, že liberální demokracie v zemi může nastat
jen tehdy, když budou voliči Miloše Zemana vyhubeni, popřípadě jim bude
odebráno volební právo.“ Politolog Jiří Pehe se prý v této souvislosti
projevil jako „humánní“ člověk, protože očekává, že se problém „vyřeší sám“.
Voliči Zemana, kteří představují překážku nastolení té pravé liberální
demokracie, prostě vymřou. Příroda si poradí sama, těší se prý Pehe.
Ve stoce české „žurnalistiky“ zvané
Parlamentní listy zazněla i řada dalších „výživných“ komentářů na moji adresu
ve stylu „zaprodanec a ztroskotanec“. Následovala vlna nenávistných mailů od čtenářů, kteří mě vybízejí, ať někam
táhnu, ať s celou Kavárnou už konečně zmlknu, atd. Ještě chybějí petice
pracovních kolektivů z celé naší vlasti.
Už okolo mého článku ze začátku roku
publikovaném na Aktuálně.cz a nazvaném
„Česko: montovna strachu a průměrnosti“
se rozjela kampaň jako ze starých časů, v níž se k mojí troufalosti
označit Česko za ustrašenou zemi, která jen málo v čem dnes vyniká a
vlastně si libuje ve svojí průměrnosti, vyjádřila nejen celá plejáda nejen
českých národovců, ale dokonce i sám premiér Andrej Babiš. Tomio Okamura mi dokonce
věnoval video, v němž mluví o urážce českého národa.
Následovala kampaň ohledně mého výroku v rozhovoru
s internetovou verzí Respektu. Tam jsem zmínil, že posun od minulé
prezidentské volby, v níž volilo Zemana o půl miliónů voličů více než jeho
protikandidáta, zatímco nyní to už bylo jen o 150 tisíc více, naznačuje, že
v české společnosti dochází k politické změně ve smyslu její
modernizace, která souvisí i s demografií. Ona část společnosti, kterou
označuji s jistou mírou zevšeobecnění za „postkomunistický“ tábor, a která
stojí většinově za Zemanem, je složená převážně ze starších lidí. Ti postupně odcházejí,
zatímco volební právo získávají mladí lidé, kteří většinově naopak politiky
typu Zemana nevolí.
A nevolí kupříkladu ani sociální demokracii,
která se po několika opatrných pokusech o „modernizaci“, rozhodla jít i za
mohutného přispění rádců, jako je Keller, cestou národního socialismu, a svoji
neschopnost zbavit se postkomunistického ducha nyní nejspíš završí zvolením
předsedy, který vzejde ze tří favoritů, z nichž všichni obhajují užší
spolupráci se Zemanem. Blahopřejeme!
Tento propad naší nejstarší strany do
politické nicoty přitom nemá opravdu mnoho společného s krizí sociálně
demokratické levice na Západě, jak si myslí Švihlíková. Je to úkaz mnohem více
český, či obecněji postkomunistický. A propos: ti komentátoři a politici, kteří
na každou připomínku o našich neduzích reagují tím, že stejné věci lze vidět i
na Západě, prokazují medvědí službu informované diskuzi.
Stačí se podívat, jak volilo
v parlamentních volbách východní Německo versus západní Německo, abychom
viděli, jak se komunismus podepsal a ještě stále podepisuje na mentalitě lidí,
kteří tou érou prošli. Takový Keller nebo Babiš coby dlouholetí členové
normalizační KSČ jsou ostatně u nás přímo ideálními studijními vzorky.
Vezmeme-li postkomunistickou mentalitu coby
jakýsi pozůstatek mentálních stereotypů z dob bývalého režimu jako
referenční rámec, není vlastně ani překvapivé, že lidé, kteří na mne útočí
kvůli údajné povýšenosti, docela volně a povýšeně překrucují to, co jsem řekl
nebo napsal. V duchu kampaně z dílny Parlamentních listů, které
zřejmě všichni pravidelně čtou (!), tak kupříkladu míní, že si „přeji“ vymření
Zemanových voličů, nebo že pohrdám českým národem.
Kdyby si přečetli kupříkladu můj původní text
o Česku coby montovně strachu a
průměrnosti, zjistili by, že text vyznívá tak, že si myslím, že máme
přeci na víc, než na ustrašenost a spokojenost s průměrem. A že by
politici měli vyšší ambice v lidech povzbuzovat, místo toho, aby je
strašili a pak se stavěli do role jejich ochránců.
A kdyby četli pořádně moje slova o demografické
změně, jistě by nevykládali nesmysly o tom, že obhajuji vymření půl miliónu
starších voličů jako řešení dnešní neblahé politické situace. Pouze konstatuji,
že taková demografická změna probíhá, a že nástup generace „mileniálů“ bude mít nějaké
důsledky. Přitom se ani neodvážím tvrdit, že to nutně posílí liberální
demokracii, jak mi podsouvá Švehlíková. Pouze konstatuji, že většině mladých
voličů, kteří vyrostli v internetovém
věku, se politici, jako je Zeman, nebo dnešní politické vedení ČSSD, jeví jako
muzeální záležitost.
Zeman mi titul nejhloupějšího českého novináře
zřejmě udělil za sérii článků k němu kritických, čehož si vážím, protože
evidentně ťaly do živého. Jak jeho, tak komentátorskou galérku i klientelu
Parlamentních listů nepochybně popudil zejména text na Aktuálně.cz „Zemanovské Česko skončí špatně.“ O vnímání
naší země na Západě coby mající problémy s liberální demokracií (což
většina západních médií spojuje s znovuzvolením proruského prezidenta a
vítězstvím trestně stíhaného oligarchy ve sněmovním volbách) se v jistých
kruzích totiž nesmí mluvit. Jsme přeci hrdý národ, lid ve volbách promluvil, a
tahle země je naše.
Aktuálně.cz, 9.2.2018
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:1;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:0 0 0 0 0 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>