Prezident Miloš Zeman potvrdil při večeři
s premiérem Andrejem Babišem to, co avizoval už před volbami. Dává prý
Babišovi neomezený čas na sestavení vlády, což de facto znamená, že Babišova
vláda v demisi může vládnout tak dlouho, jak bude Babiš chtít. Ten už před
volbami tomuto nápadu přizvukoval.
Někteří odborníci varovali, že by šlo o
ústavní puč svého druhu. Česká republika je parlamentní demokracie, ale model
vládnutí preferovaný Zemanem i Babišem eliminuje kontrolní roli Sněmovny vůči
vládě. Stejně jako v roce 2013 nám nyní vládne vláda „odborníků“ (tentokrát
z hnutí ANO či jeho okolí), která není odpovědná Poslanecké sněmovně a
závisí zcela na prezidentově vůli.
Útok na parlamentarismus se odehrává i
v podobě snah prosadit zákon o obecném referendu. Referendum jako takové
může být vhodným doplňkem parlamentní demokracie, ale bude hodně záležet na
tom, jak snadné bude v případně schváleném zákoně jeho vyvolání a o čem se
bude smět v referendu rozhodovat.
Ač se toho mnozí obávají, nezdá se, že by
hrozilo jeho zneužití pro hlasování o vystoupení z Evropské unie nebo NATO,
protože Senát by v současném složení jen těžko schválil zákon, který by
něco takového umožnil. Hrozí ale, že referendum může být v situaci, kdy nejvyšší
představitelé výkonné moci pohrdají parlamentem, zneužíváno k jeho obcházení.
S parlamentní demokracií jsou navíc na štíru nejen Zeman a Babiš, ale i
politici krajně pravicových a krajně
levicových stran.
Co dělat? Poslanci by se měli co nejdříve obrátit
na Ústavní soud, aby rozhodl, zda je prezidentův časově neomezený mandát pro
vládu v demisi v souladu s Ústavou.
Pokud jde o referendum, důležitá role čeká
Senát. Ten nemůže být v této věci přehlasován Sněmovnou. Senátoři by měli tedy
jakýkoliv zákon o referendu velmi pečlivě zkoumat, než pro něj případně zvednou
ruku. Nejde o nic menšího než o samotnou podstatu dosavadního ústavního
zřízení.
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Právo, 12.1.2018