Česká strana
sociálně demokratická má mimo jiné rozhodnout na svém sjezdu o tom, zda půjde
do vlády s hnutím ANO Andreje Babiše. Říci s určitostí, zda se zdecimovaná
strana může opět postavit na nohy spíše tak, že odhodí morální skrupule a bude
ve vládě s trestně stíhaným Babišem, nebo že půjde do opozice, je těžké.
Zkušenosti s koalicí s Babišem v letech 2014 až 2017 jsou
varující, ale třeba mají pravdu ti, kdo tvrdí, že Babiš ČSSD „vysál“ proto, že
v jejím čele nestáli „ostří hoši“, kteří teď soupeří o předsednictví.
Tyto poněkud
teoretické úvahy ovšem zastírají vážnější problém, kterým je personální složení
poslaneckého klubu ČSSD. Mnozí komentátoři při vypočítávání velikosti možné
vládní koalice jaksi mechanicky sčítají jen počty členů jednotlivých klubů.
Aliance, o které se nejvíc mluví–tedy vládní koalice ANO a ČSSD
s parlamentní podporou komunistů–má v takovém mechanickém propočtu pěkných
108 hlasů.
Jenže
v poslaneckém klubu ČSSD je hned několik politiků, kteří budou mít silné
důvody spolupráci s Babišem kvůli vlastním zkušenostem s ním bojkotovat:
od Bohuslava Sobotky až po Lubomíra Zaorálka. Dokonce i pragmatický exministr
vnitra Milan Chovanec, který kandiduje na předsedu, je zatím otevřený jen
vládní koalici s ANO bez Babiše v čele vlády.
Obhájci spolupráce
s Babišem za „každou cenu“ tak možná dostatečně nezvažují dva potenciálně
varovné scénáře. Jedním z nich je možnost, že pokud na sjezdu zvítězí
názor, že strana má jít do vlády vedené trestně stíhaným Babišem, začne se
štěpit poslanecký klub ČSSD. Jaké dopady to bude mít na obraz strany usilující
o svou rehabilitaci, si lze snadno představit.
Druhým varovným scénářem
je, že vláda ANO s ČSSD, s Babišem v čele, kvůli rebelii
několika poslanců nebude mít faktickou většinu ani i při pevné podpoře
komunistů. Anebo se bude pohybovat na její samotné hraně. Pokud si Babiš bude
chtít v takovém případě jistit většinu spoluprací s Okamurovou SPD,
může to mít pro obraz ČSSD devastující účinky.
Jinými slovy: ČSSD
by na sjezdu měla okolo Babiše našlapovat velmi opatrně. I ti, kdo tvrdí, že
jen její účast ve vládě ji ještě může zachránit, protože bude viditelnější než
v opozici, by možná mohli zjistit, že si tak strana, která si v prvé
řadě potřebuje udělat vnitřní úklid, zatloukla poslední hřebík do vlastní
rakve.
Právo, 14.2.2018