<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Současné absurdní politické představení,
v němž bez jasných časových mantinelů vládne vláda v demisi, která
nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, bychom si mohli ušetřit, kdyby Ústava
upravovala režim vzniku nové vlády stejně, jako je tomu v řadě jiných
parlamentních demokracií.
V těch vládne až do okamžiku, kdy získá
důvěru nového parlamentu, vláda vzešlá z minulých voleb, která získala
důvěru parlamentu předešlého. V našem případě by to nyní byla vláda
Bohuslava Sobotky.
Podle naší Ústavy se ale nová vláda ujímá
úřadu v okamžiku, kdy je jmenována na základě proběhlých voleb
prezidentem. A ačkoliv ještě nemá důvěru Sněmovny, může, a vlastně musí, začít vládnout.
Ba co hůř. Jelikož naše Ústava neukládá
prezidentovi žádné lhůty, v nichž musí jmenovat vládu další, pokud ta
první nezíská důvěru Sněmovny, poskytuje prezidentovi poměrně snadnou cestu
k vytvoření de facto „prezidentské vlády“, závislé na něm, nikoliv na
Sněmovně.
V současnosti tak u nás vládne vláda
v demisi, jejímuž předsedovi dal prezident nejprve neomezený čas na
vytvoření vlády nové, aby později zmínil jako o nejzazší hranici červen. Do té
doby, pokud prezident termín neposune, nám může vládnout vláda bez důvěry
parlamentu, víceméně závislá na prezidentově libovůli.
A jelikož Ústava neupravuje, co taková vláda
bez důvěry může nebo nemůže, jsme svědky vlny čistek, v nichž padají hlavy
vysokých úředníků, armádních (a možná brzy i policejních) činitelů, ředitelů
nemocnic a šéfů státních podniků. To vše s poněkud absurdně znějícím
odůvodněním, že tito lidé ztratili důvěru
ministrů a premiéra, kteří ovšem sami nemají důvěru PS!
Kdybychom přijali ústavní úpravu, která
ponechává ve vedení země vládu, která získala důvěru předešlé Sněmovny až do
okamžiku, než důvěru získá vláda nová, ušetřili bychom si nejen výše zmíněné
absurdní personální čachry, ale také zbytečné průtahy při sestavování vlády.
Kupříkladu Andrej Babiš by se nemohl ujmout vlády, dokud by si nevyjednal
většinovou podporu a nezískal důvěru nového parlamentu. Jistě by se snažil
o poznání více.
Právo, 3.3.2018