Americký miliardář a filantrop maďarsko-židovského původu
Geroge Soros se stal pro středoevropské nacionalisty jakousi dnešní obdobou někdejšího
západního imperialisty, který s pomocí piklů mařil zdárné budování
komunismu. Útoky na něj jsou především jakýmsi lakmusovým papírkem, kterým lze
měřit odpor části středoevropských politiků k liberální demokracii.
Soros jistě není
prvoplánový kladný hrdina z černobílého politického komiksu. Bohatství
získal spekulacemi na finančních trzích, a měl přitom ostré lokty.
Po pádu komunismu se ale rozhodl nemalou část svých peněz
investovat do podpory „otevřené společnosti“, což je koncept liberální
demokracie, která se opírá nejen o demokratické politické instituce, ale i o
občanskou společnost, a je tolerantní k menšinám. Osvojil si ho, když
studoval filozofii na London School of Economics pod vedením filozofa Karla Poppera.
Po pádu komunistického režimu ve východní Evropě, zejména
pak v zemích Visegrádu, utratil miliardy dolarů na podporu občanské
společnosti. Celá řada dnes významných neziskových organizací a nadací, které
pomáhají menšinám a vzdělávacím projektům, by bez Sorosovy pomoci neexistovala.
Stál též za projektem Středoevropské univerzity, která
původně měla sídlit v Praze, ale nakonec se kvůli odmítavým postojům
zejména Václava Klause, usídlila v Budapešti. Dnes je v žebříčcích
světových univerzit hodnocena jako nejlepší univerzita ve střední Evropě.
Postoje středoevropských politiků k Sorosovi jsou od
počátku jeho působení v našem regionu ovlivněny tím, jak kdo vnímá
roli občanské společnosti, a jaký má postoj k liberální demokracii obecně.
Politici s autoritářskými sklony a politici vnímající demokracii povrchně
jen jako „klid k práci“ pro politickou většinu vygenerovanou jednou za čas
volbami, vidí pluralitní občanskou společnost nikoliv jako partnera, ale jako
konkurenci. Sorose, který do občanské společnosti investuje, vnímají pochopitelně
jako hrozbu.
Stal se tak terčem místy až nenávistné kampaně ze strany
maďarského premiéra Viktora Orbána, která vrcholí nyní, před nadcházejícími
volbami. Snahy maďarské vlády vypudit z Budapešti Středoevropskou
univerzitu dokonce vedly ke kolizi s Evropskou komisí. Sorosovo jméno se
skloňuje i v současném Polsku, kde se vede ideologická bitva o míru
polského příspěvku k pronásledování Židů během holokaustu.
K útokům na Sorose se nyní přidal i slovenský
premiér Robert Fico, který tlak prezidenta Andreje Kisky na odstoupení nebo
restrukturalizaci svojí vlády po vraždě slovenského investigativního novináře
líčí jako konspiraci, za níž stojí Soros.
Což o to, Soros je znám i tím, že se občas sám zapojí do politických
kampaní. Podporoval ukrajinský Majdan, vystupoval aktivně proti Donaldu
Trumpovi v USA, zapojuje se do evropských debat o migraci i budoucnosti
EU. Ale jak už poznamenali někteří komentátoři, jeho politická angažmá jsou na
rozdíl od různých regionálních oligarchů vždy otevřená, nikoliv konspirativní.
Osobně jsem se Sorosem spolupracoval v minulosti
třikrát. Financoval po dva roky spolu s americkou vládou výzkumý ústav
nazvaný Open Media Research Institute, který byl začátkem 90 .let pražským pokračováním
Výzkumného ústavu Radia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda z Mnichova. Působil jsem
také nějaký čas ve správní radě jeho Open Society Fund v Praze, a později
ve správní radě Central European Trust for a Civil Society, což byla nadace,
kterou vytvořilo pět největších amerických nadací za účelem poskytování grantů
občanským sdružením napříč východní Evropou.
Soros nikdy do práce těchto organizací sám nezasahoval,
nikdy neurčoval jejich konkrétní agendu. Pokud se politicky angažoval, činil to
sám za sebe. Nemusíme s ním souhlasit, ale je vždy jasné, kde a proč
stojí.
Útoky různých politiků v našem regionu na Sorose
bohužel mají ještě jednu dosti nevábnou dimenzi. Často se za nimi skrývá
nevyslovený (a v maďarském a polském případě bohužel i už často otevřený)
antisemitismus. Zdá se, že se někteří středoevropští politici nepoučili
z toho, že kdykoliv se v historii Evropy začal objevovat jako nástroj
politiky antisemitismus, jakkoliv halený do hávu boje s kosmopolitismem a
údajnými konspiracemi „globálně“ operujících elit, nedopadlo to dobře.
Novinky, 9.3.2018