Vojtěch Filip provokuje Babiše

Prohlášení předsedy komunistické strany Vojtěcha Filipa,
že vyhoštění tří ruských diplomatů z České republiky je projev
podlézavosti a podřízenosti, je přímým útokem na Andreje Babiše. Vyhoštění sice
bylo formálně rozhodnutím menšinové vlády hnutí ANO, jenže ve vládě i v ANO
rozhoduje o všem zásadním Babiš.

Filip též prohlásil, že vznikne-li koaliční vláda ANO a
sociální demokracie, s podporou komunistů, podlézavá prý nebude. Dokonce
pohrozil, že toleranci KSČM lze „kdykoliv během volebního období odejmout“,
pokud by mělo dojít k podobné situaci.  

Filip bude v dubnu znovu kandidovat na post předsedy
strany a z hlediska vnitrostranické strategie je jeho počínání
pochopitelné. Nejen zastánci tvrdé linie ale i mnozí méně skalní komunisté, zdá
se, promítají svoje frustrace týkající se liberální demokracie a Západu do
sympatií k putinovskému Rusku, i když Putin je dnes především autoritářským
představitelem zkorumpované oligarchie—a tedy na hony vzdálen komunistické
ideologii.

Jenže Filip dost riskuje: Babiš je na kritiku citlivý a
KSČM příliš nepotřebuje. Pokud druhá Babišova vláda dostane důvěru Poslanecké
sněmovny i zásluhou tolerance nebo přímé podpory KSČM, bude ji velmi těžké
odvolat.

Babiš může kupříkladu nabízet různé ústupky hnutí Svoboda
a přímá demokracie, takže 101 hlasů potřebných k vyslovení nedůvěry nebude
možné dát dohromady. Je též otázkou, do jaké míry by byly opoziční strany
ochotné využít případnou nabídku KSČM Babišovu vládu sesadit s pomocí
hlasování o nedůvěře, pokud by důvodem bylo komunistické pobouření nad
„podlézavostí“ vlády vůči západním spojencům.

Filip možná též nebere dostatečně v úvahu, že kdyby
druhá Babišova vláda padla poté, co už jednou získala důvěru, do hry opět
vstupuje prezident—nikoliv předseda PS (kterému by připadl třetí pokus o
sestavení vlády v případě, že druhá Babišova vláda nezíská důvěru). A
Zeman klidně může nechat opět vládnout Babišovu vládu v demisi hodně
dlouho.

A pokud by nakonec země přeci jen dospěla
k předčasným volbám, není těžké si domyslet, jak by dopadla KSČM, která by
krizi způsobila, a tím ohrozila všemožné Babišovy sociální dárečky,
z nichž největší prospěch mají právě současní i bývalí voliči komunistické
a postkomunistické levice.

Filip tedy hraje politický poker s hodně slabými
kartami. A Babiše může svými útoky opravdu snadno naštvat. Premiér
v demisi sází na prozápadní kartu zcela programově. Je to pro něj nejen
zdroj jisté „demokratické“ legitimity v situaci, kdy ho doma leckdo
obviňuje z autoritářských tendencí a čelí trestnímu stíhání, ale je to
také součást jeho obchodních zájmů, protože podniká napříč Evropou.

Což o to, pokud budeme nahlížet Babišovy silně
proevropské výroky z poslední doby, jakož i jeho rozhodnutí vyhostit ruské
diplomaty, prizmatem jeho osobních zájmů, bylo možné mluvit o „vypočítavosti“,
která má stejně negativní konotace jako „podlézavost“, o níž mluví Filip.

Jenže budeme-li věci posuzovat prizmatem osobní roviny
obou aktérů, pak se Filip pro změnu nevyhne kritice, která už zazněla na
sociálních sítích. Tedy, zda slova o podlézavosti a podřízenosti vůči našim
současným spojencům nejsou dost velké „chucpe“, když je vysloví představitel
strany, jejíž předchůdkyně aktivně spolupracovala na přeměně naší země v kolonii
podřízenou Sovětskému svazu.

Novinky, 30.1.2018

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..