<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Referendum v sociální demokracii o vládní
koalici s hnutím ANO lze obecně vítat jako projev vnitřní demokratičnosti
strany. Jenže způsob, jakým probíhá, jakož
i skutečnost, že to, o čem rozhoduje, mohou ještě zpochybnit prezident a
komunisté, ho činí značně problematickým.
Začněme organizací referenda. Už to, že má
trvat ve vnitřně rozhádané straně tři týdny, má nemalý destruktivní potenciál.
Média nás budou každý den zásobovat oficiálními i zákulisními zprávami o tom,
jak která místní organizace hlasovala. Málokterý představitel strany si nechá
ujít příležitost, aby se silnými slovy vyjádřil tak či onak.
Předseda strany Jan Hamáček sice tvrdí, že
toto vše ukazuje, že ČSSD je živá, pluralitní strana. Jenže když se taková
„pluralita“ bude míchat po tři týdny s mediálními interpretacemi,
prohlášeními Hradu na adresu nominovaných ministrů a následnými reakcemi Babiše
i vedení ČSSD, jakož i s váháním komunistů, zda vládu tolerovat, vzniká poměrně
třaskavá směs. Opravdu nebylo možné zorganizovat referendum jednorázově, třeba
během víkendu?
Formálně se rozhoduje, zda do vlády s ANO
vstoupit za podmínek uvedených v koaliční smlouvě a programovém prohlášení
vlády. Jenže vedení strany to, o čem se vlastně hlasuje, neformálně rozšířilo o
jména ministrů, které chce do vlády strana poslat. Bude-li ale prezident Zeman
trvat na svém odmítnutí Miroslava Pocheho, kterého ČSSD chce na post ministra
zahraničí, není jisté, že v případně schválení koalice s ANO, bude ještě platit
to, o čem se de facto hlasovalo..
Pokud by Zemanovi ustoupil Babiš a žádal ČSSD
o jiné jméno, šlo by o jisté zneplatnění toho, o čem vlastně ČSSD hlasovala. To
samé by platilo, pokud by se rozhodlo ustoupit vedení ČSSD. A pokud naopak
strana, zaštítěná výsledky referenda, bude trvat na svém, čeká nás nejspíš
další ústavně-politická krize.
To samé platí o požadavku KSČM, aby
v koaliční smlouvě nebyl příslib navyšování účasti českých vojáků
v zahraničních misích. Kdyby nakonec ČSSD a Babiš komunistům ustoupili,
třeba i jen změnou jazyka zmíněné části textu smlouvy, může být referendum
napadeno s tím, že členové ČSSD hlasovali o něčem jiném.
Je tedy možné, že i když za tři týdny bude
verdikt znít, že ČSSD koalici s ANO
schválila, může být strana v troskách. Anebo se povede zuřivý boj o to,
zda lze jít na základě referenda do vlády, pokud vedení strany vyjde vstříc podmínkám
prezidenta a komunistů, o kterých se fakticky nehlasovalo.
Právo, 23.5.2018