<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Prezident Miloš Zeman
odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho, ačkoliv Pocheho nominace
byla oficiálně předložena již jmenovaným premiérem Andrejem Babišem spolu s nominacemi
ostatních ministrů jeho nové vlády. Ústava přitom jasně říká, že prezident na
návrh premiéra jmenuje členy vlády. O tom že by prezident mohl navržené členy
vlády odmítnout z politických či osobních důvodů v ní nestojí ani
slovo.
Premiér Babiš bohužel
už dopředu oznámil, že se neobrátí na Ústavní soud s tzv. kompetenční
žalobou. Důvody neznáme, lze jen spekulovat, že nechce poškodit svoje vztahy se
Zemanem, který varoval, že podání kompetenční žaloby by jeho vztahy
s premiérem v příštích pěti letech značně ochladilo.
Je to velká chyba,
protože v celé věci by měly být osobní vztahy druhotné. Jde o princip.
Rozhodnutí Ústavního soudu v této věci by totiž nejen konkrétně určilo,
zda má současný prezident právo odmítnout jmenování Miroslava Pocheho, ale zda
má právo postupovat tímto způsobem obecně. A nejen on, ale i příští prezidenti.
Není to bohužel
poprvé, co prezident Zeman balancuje na hraně ústavy. Začalo to už jeho
jmenováním takzvané vlády odborníků v roce 2013, pro níž nehledal podporu
v Poslanecké sněmovně. Navzdory tomu, že takto jmenovaná vláda nedostala
důvěru Sněmovny, vládla dlouhé měsíce.
Když se pak navzdory
Zemanovým výhradám koalice zformovaná po předčasných volbách na podzim roku
2013 domluvila, že premiérem bude předseda vítězné sociální demokracie Bohuslav
Sobotka a následně se dohodla i na složení vlády, Zeman týdny jmenování vlády
zdržoval. Učinil tak teprve když se v Senátu začala rodit iniciativa
poslat celou věc k ústavnímu soudu.
S ústavou si
Zeman pohrával i v roce 2017, kdy se premiér Sobotka rozhodl odvolat
Babiše z koaliční vlády. Prezident nejprve tvrdil, že to není možné proto,
protože podle koaliční smlouvy se prý na tom musejí dohodnout koaliční strany.
Když posléze uznal, že koaliční smlouvu nelze nadřazovat Ústavě, avizoval, že Babišovo
odvolání bude blokovat. Premiér Sobotka bohužel místo toho, aby si za odvoláním
stál a poslal spor k Ústavnímu soudu, nabídl svoji vlastní rezignaci. To
podle ústavy znamená pád celé vlády, ale i zde si Zeman postavil hlavu, a chtěl vyměnit pouze premiéra. Sobotka nakonec
svojí nabídku stáhl a donutil prezidenta pod hrozbou ústavní stížnosti, aby
Babiše odvolal.
K těmto
přešlapům lze přidat i Zemanovo odmítání jmenovat některé profesory. To, že je
prezident má jmenovat poté, co řádně proběhlo na příslušné univerzitě řízení o
udělení profesury, je stanoveno zákonem, nikoliv ústavou, ale Zemanův přístup
v této věci dokresluje širší problém: Zeman má zato, že prezident není ani
v případech, kde to zákony nebo ústava předpokládají, jen jakýsi nejvyšší
notář.
Lze zaslechnout
argumenty, že Zeman je prvním přímo zvoleným prezidentem, což poněkud mění
prezidentovo postavení v ústavním systému. Potíž s touto argumentací
je, že se sice opravdu změnil způsob volby prezidenta, ale nikoliv vymezení
jeho pravomocí v ústavě a dalších zákonech. Zemanovy svérázné výklady jeho
pravomocí je tak třeba vidět jako pokusy vytvořit poloprezidentský systém
s pomocí neustálého testování toho, kam až může zajít.
I proto je selháním
Babiše, že se nyní neobrátí na Ústavní soud. Bohužel to není překvapení,
protože současný premiér si celé měsíce notoval s prezidentem
v problematickém ujišťování, že jím vedená vláda v demisi je
plnohodnotná a může vládnout i velmi
dlouho. Jinými slovy: těžko čekat, že premiér, který má sám velmi problematický
vztah k Ústavě a pravidlům demokratické hry, sehraje roli korektivu vůči
Zemanovým snahám vytvořit plíživě poloprezidentský systém.
ČRo Plus, 27.6.2018