Nejmenování Miroslava Pocheho na post ministra zahraničí a
pověření Jana Hamáčka řízením resortu se odehrálo způsobem, který vyvolává
vážné otázky o vztahu hlavních aktérů k Ústavě i o jejich pravdomluvnosti.
Jak víme, Andrej Babiš nejprve ve světle odporu prezidenta
Zemana ke jmenování Pocheho předal prezidentovi neoficiální seznam ministrů, na
němž jméno Pocheho chybělo. Na další schůzce prezident předal v Lánech Babišovi a Hamáčkovi dopis,
v němž je informoval, že Pocheho jmenovat nebude.
Babiš s Hamáčkem se následně domluvili na společném
postupu, na jehož základě Babiš odeslal na Hrad oficiální seznam i se jménem
Pocheho. Zároveň aleodeslal i dopis, v němž Zemanovi nabídl, že pokud
Pocheho odmítne jmenovat, může pověřit řízením ministerstva Hamáčka.
Prezident Zeman v TV Barrandov ovšem tvrdil, že obdržel
jen předběžný seznam, kde byla kolonka pro ministra zahraničí prázdná, a
následně obdržel druhý seznam v podobě dopisu od premiéra, v němž
navrhoval „dva ministry zahraničí“— Pocheho, a pro případ, že ho prezident
nepřijme, Hamáčka. Zamlčel tedy, že dostal i oficiální seznam se jménem
Pocheho.
Babiš nakonec přiznal, že skutečně odeslal společně s
návrhem na jmenování vlády, který jméno Pocheho obsahoval, i zmíněný dopis. Byla
to i dle znění jeho textu „reakce“ na dopis prezidenta z předešlého dne, který
Babišovi a Hamáčkovi předal v Lánech. A opravdu v něm Babiš nabízí
Zemanovi možnost pověřit řízením ministerstva zahraničí Hamáčka, rozhodne-li se
nejmenovat Pocheho.
Babišovým přiznáním existence dopisu se premiérovy a
prezidentovy verze sblížily. Jenže zůstávají dvě nepříjemné okolnosti, které by
mohl leckdo interpretovat tak, že premiér i prezident přinejmenším dosti mlží.
Tou první je, že Babiš o dopisu, kterým doprovodil oficiální
návrh, mlčel, dokud ho nezmínil Zeman. Tou druhou je pak prezidentovo zamlčení
existence oficiálního seznamu se jménem Poche.
Ústavní experti se nejspíš shodnou, že dopis, kterým Babiš
doprovodil oficiální návrh na složení vlády, se pohybuje na hraně ústavy. Přidáme-li k tomu jeho následné několikadenní mlčení o
existenci dopisu, nevychází z celé věci jako rozhodný politik
s respektem pro Ústavu.
Prezidentova tvrzení jsou též podivná. Nejenže v TV
Barrandov zamlčel existenci oficiálního seznamu, ale je též otázkou, na základě
čeho vlastně psal dopis odmítající Pocheho, který předal Babišovi a Hamáčkovi
v Lánech, když před tím, jak tvrdí, dostal jen neoficiální seznam bez
jména Poche.
Bohužel také nevíme, jakou roli přesně sehrál v celé
frašce Hamáček. Není totiž úplně jasné,
zda společný postup, který si s Babišem po schůzce v Lánech,
neobsahoval i jeho souhlas s dopisem, který by doprovodil oficiální seznam
ministrů, či zda to byla Babišova sólo akce.
Právo, 2.7.2018