<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:Cambria;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-536870145 1073743103 0 0 415 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:12.0pt;
font-family:Cambria;
mso-ascii-font-family:Cambria;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Cambria;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-family:Cambria;
mso-ascii-font-family:Cambria;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Cambria;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Mnohem přesnější pohled na to, co reprezentují různé nové politické
subjekty napříč Evropou ve vztahu k demokracii, nabízí spíše než jejich
nálepkování coby populistických zkoumání jejich fungování. Zjistíme tak, že existují
na jedné straně hnutí, vzniklá z občanské společnosti, která mají poměrně demokratické vnitřní struktury, a
jejich přežití nezávisí na jedné osobě.
A že na druhé straně se v poslední době vynořila hnutí, která jsou
založena na vůdcovském principu. Která to jsou, lze zjistit poměrně jednoduše:
každý z nás intuitivně ví, které z nových hnutí by přežilo, kdyby
jeho charismatický či bohatý vůdce zmizel z jakýchkoliv důvodů z jeho
čela.
Budeme-li konkrétní, je kupříkladu téměř jisté, že kdyby se z čela
hnutí ANO u nás poroučel Andrej Babiš, nepřežije „hnutí“ do dalších voleb. To
samé platí o jiném vůdcovském projektu—Okamurově Svobodě a přímé demokracii.
Ve visegrádském regionu stojí nyní politický subjekt organizovaný na
vůdcovském principu v čele každé země. Ne všechny jsou ale stejné.
Maďarský Fidesz se do současné podoby vyvinul z tradiční, široce založené
politické strany, a odchod Viktora Orbána by tak nejspíš ustál, i když by
značně oslabil.
Právo a spravedlnost v Polsku je naopak mnohem více organizován jako
projekt Jaroslawa Kaczynského a jeho odchod by nejspíš nepřežil. Slovenský Smer
na druhou stranu zatím odstoupení Roberta Fica z čela ustál, i když Fico
zůstává dál hybnou silou.
Podobné testy, s poměrně jednoznačnými odpověďmi, bychom si mohli
udělat i v řadě západních zemí. Kupříkladu italské „populistické“ hnutí
Pět hvězd bez problémů přežilo odchod zakladatele Bepa Grilleho z čela,
protože vzniklo „odspodu“. Je tudíž vnitřně poměrně demokratické, což se
nepochybně bude odrážet v jeho vládnutí i hledání kompromisů
s Evropskou unií, ač ji ve volební
kampani kritizovalo. Liga severu, koaliční partner Pěti hvězd, je naopak
v osobě Mattea Salviniho mnohem více vůdcovským hnutím, což může záměry
Pěti hvězd komplikovat.
Což naznačuje, proč je vnitřní demokratičnost nových subjektů důležitá. To,
že v nich existují jisté kontrolní mechanismy vůči jejich vůdcům, je
zárukou, že jim nedovolí uskutečňovat jen jejich osobní ambice a agendu. Od
„hnutí“, která jsou ve skutečnosti jen vůdcovskými projekty bez vnitřních
demokratických struktur se naopak můžeme nadít těch nejhorších věci,
dostanou-li se k moci.
Právo, 28.7.2018