<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Prezident Miloš Zeman se nechystá pronést
projev k padesátému výročí okupace Československa, která ukončila pražské
jaro. Jeho mluvčí to vysvětlil tak, že pan prezident byl odvážný v době, kdy
odvaha nebyla levná. Takové zdůvodnění prezidentova rozhodnutí je pozoruhodné.
Ač to není zakotveno v Ústavě, prezident
má takříkajíc v popisu práce, aby při tak důležitém výročí promluvil.
Kdyby se rozhodl mlčet kupříkladu kvůli tomu, že na tom není zdravotně dobře,
nebo proto, že k pražskému jaru a následné okupaci Československa se
vyjádřil už mnohokrát, vzali bychom to prostě na vědomí.
Nepromluvit ale proto, že byl prý odvážný
v době, kdy odvaha nebyla levná, je zdůvodnění jaksi mimochodné. A vybízí
k otázkám.
Kupříkladu: Co tak odvážného vlastně Zeman
kdysi udělal? Podle mluvčího tato odvaha spočívala v tom, že prý zkritizoval
okupaci hned na začátku normalizace, za kterýžto postoj byl vyhozen z Vysoké
školy ekonomické.
Dodejme, že Zeman byl během pražského jara
členem KSČ, ze které byl na začátku normalizace vyloučen. Něco podobného se přihodilo
zhruba půl miliónů členů KSČ, kteří byli ze strany též vyloučeni a ztratili pak
mnohdy práci. Někteří odešli ze strany na vlastní žádost, jiní byli vyhozeni
při prověrkách.
Co přesně se odehrálo v případě Miloše
Zemana, nevíme. Ať už ale tehdy odešel z KSČ sám na protest proti invazi,
nebo byl ze strany i práce kvůli svým postojům spíše vyhozen, byl jen jedním
z poměrně velké množiny lidí, kteří dopadli podobně, a z nichž
zejména ti, co měli děti, mohli ztratit o poznání více než tehdy
pětadvacetiletý bezdětný Zeman.
Když už je řeč o odvaze, ze zhruba půl
miliónu reformních komunistů, kteří byli vyhozeni ze strany i práce, se později
vyčlenilo několik stovek těch, kteří podepsali Chartu 77 a byli v důsledku
toho tvrdě perzekuováni. Zeman mezi nimi nebyl. Normalizaci profesně strávil v tělovýchovném podniku Sportpropag, kde pracoval v oddělení
komplexního modelování do roku 1974, a pak v podniku Agrodat, kde se zabýval
simulačními modely zemědělských systémů.
Prvním doloženým aktem jeho „odvahy“ po údajně
odvážném, ale nikde nezaznamenaném projevu na začátku normalizace je tak až jeho
článek v Technickém magazínu ze
srpna 1989, v němž se postavil kriticky k tehdejšímu režimu. Jen pro
pořádek dodejme, že to bylo už v době, kdy se už zhroutily komunistické
režimy v Polsku a Maďarsku, a poté, co desetitisíce lidí u nás podepsaly
petici Několik vět.
Kdyby se první polistopadový prezident Václav
Havel, který odvahu během normalizace opakovaně prokazoval a skončil několikrát
ve vězení, řídil podobnou logikou jako nyní Zeman, neslyšeli bychom od něj nejspíš
projev ani jediný. Havel byl sice občas kritický k té části společnosti,
která během normalizace mlčela, ale urážet ji tím, že by k veřejnosti
odmítl při významných výročích jako hlava státu promluvit, protože byl opravdu
odvážný, když odvaha nebyla levná, by ho ani nenapadlo.
Zeman má ovšem o své odvaze vysoké mínění. O
Alexandrovi Dubčekovi a dalších lídrech pražského jara prohlásil, že se po
invazi „podělali hrůzou“. Uznává pouze Františka Kriegla, který odmítl podepsat
moskevské protokoly. My si bohužel nemůžeme nijak ověřit, jak by se zachoval
Zeman, pokud by ho s celým politbyrem odvlekli do Moskvy a pod pohrůžkami
nutili protokoly podepsat. On sám je evidentně přesvědčen, že by se mezi
zbabělci zachoval statečně.
I proto je možná dobře, že 21. srpna žádný
projev nepronese. Pražské jaro byla komplexní historická událost, a Dubček i
lidé okolo něj si urážky od současného prezidenta nezaslouží. Přičemž víme, že
pokušení někoho urazit by Zeman ve svém projevu dozajista neodolal.
Novinky, 17.8.2018