<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Za hranicemi našeho státu se během minulých
osmdesáti let právě v září odehrálo několik významných událostí, které zásadně
poznamenaly další směřování české společnosti: mnichovská dohoda z roku
1938, teroristický útok na Spojené státy
z 11. září 2001, začátek světové ekonomické krize v roku 2008,
a vyvrcholení uprchlické krize v podobě otevření německých hranic statisícům
uprchlíků a následného přijetí systému uprchlických kvót Evropskou unií
v roce 2015.
Přijetí mnichovského diktátu bez boje významně
ovlivnilo, jak sami sebe dodnes vnímáme jako na národ. „Mnichovská zrada“ západními
spojenci také posílila orientaci exilových politiků na Sovětský svaz, což mělo
zásadní dopady na postavení Československa v poválečné Evropě, přispělo
k vysídlení tří miliónů sudetských Němců,
a následně poznamenalo i politiku u nás, včetně nástupu komunistického
režimu.
Po roce 1989 se naše země stala součástí
nadnárodních bezpečnostních a politicko-ekonomických struktur, zejména
v podobě NATO a Evropské unie, které jsou zárukou, že Mnichov se nebude
opakovat. Ale mnichovské trauma je dodnes patrné v podobě zpochybňování
smyslu této spolupráce i úvah na téma, kdo nás zradí příště. Jakož i úvah, zda
bychom si neporadili lépe sami.
Jenže už 11. září 2001 nám jasně připomnělo,
jak se svět ve srovnání s rokem 1938 i obdobím studené války proměnil.
Bylo začátkem konce iluzí, že se lze v globalizovaném světě někam schovat.
Ty pak definitivně rozmetaly světová
ekonomická krize z roku 2008 a uprchlická krize z roku 20015. Obě
ukázaly, že fyzické hranice, které hrály tak důležitou roli v mnichovské
krizi, jsou v dnešním světě už spíše jen symbol toho, co zbývá
z národní suverenity. „Velký svět“ k nám v letech 2008 a 2015 vtrhl
s dopady, s nimiž se potýkáme dodnes.
Což znovu probudilo k životu politické
síly, které se domnívají, že bychom na tom byli lépe, kdybychom se izolovali a
dělali věci po svém. Co na tom, že osamocený stát uprostřed Evropy dnes už nemá
šanci sám ustát globální tsunami v podobě terorismu, uprchlických vln a
ekonomických krizí o nic lépe, než Československo nechané v roce 1938 na
holičkách i kvůli poměrně chatrné stavbě svých spojeneckých svazků.
Česko by se tedy mělo především snažit být
produktivním členem nadnárodních entit, než si znovu a znovu zahrávat s iluzí,
že se někam schováme, a že můžeme věci
dělat po svém. A mělo by také předvídat
a připravit se na možné krize příští, než pořád dokola „řešit“ ty minulé nebo
už odeznívající, jakkoliv možná mlácení takové politické slámy přináší v národě
traumatizovaném svojí minulostí laciné politické body.
Právo, 19.2018