<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Když se vyskytly před rokem 1989 problémy
s naplňováním usnesení komunistické strany, nabádala oficiální propaganda,
že je třeba „vytrvat v nastoupeném kurzu“. To, k čemu o víkendu
dospěly při hodnocení svojí situace naše dvě levicové strany, toto zaprášené heslo
připomíná.
Jak komunisté, tak sociální demokraté svolali
zasedání svých širších vedení kvůli neúspěchům v komunálních a senátních
volbách, které jen potvrdily pokračující sešup obou stran. V obou stranách
se rozhořely spory o to, jak pokračovat dál.
Obě ale nakonec dospěly většinově k názoru,
že dělají víceméně smysluplnou politiku, kterou je snad třeba uvážlivě
přizpůsobovat novým výzvám, ale bez radikálních personálních a programových
změn. Vezmeme-li v úvahu, že v obou stranách jsou vyzyvateli
současného vedení v podstatě konzervativní skupiny, které volají po
návratu k prý osvědčeným hodnotám z minulosti, dopadlo to vlastně
ještě dobře.
Jak návrat KSČM k tvrdší verzi
komunistické ideologie, tak jak ji propaguje Josef Skála a jeho příznivci, tak
návrat ČSSD k jakýmsi prý osvědčeným minulým hodnotám v podání „zemanovské“
platformy okolo prvního místopředsedy Jiřího Zimoly, by totiž popularitu obou
stran jen těžko zvýšil. Nemluvě o tom, že by hrozilo rozštěpení.
Jakousi alternativou jsou v obou
subjektech „reformisté“. Plzeňský hejtman Josef Bernard vyzval ČSSD
k modernizaci i radikální změně vedení. A podobně argumentoval v KSČM
bývalý místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Tyto
proudy se ale zatím ukázaly jako příliš slabé.
„Vytrvání v nastoupeném kurzu“ je ovšem
sázkou na zázrak. Předáci obou stran doufají, že se podaří voliče nějak přesvědčit,
že spolupráce s Andrejem Babišem je smysluplná nejen proto, že poskytuje
zemi stabilitu, ale vede prý i k naplňování programových priorit obou
stran.
Potíž je v tom, že propad obou stran je
dlouhodobý proces, který do značné míry souvisí s tím, že nejsou schopny
oslovit mladé voliče, zatímco ty starší jim svým sociálním populismem přetáhl
z větší části Babiš a z menší části svým nacionálním populismem
Okamura.
Rozhodnutí „vytrvat v nastoupeném kurzu“
tak jen dočasně odkládá další souboje. Lze přitom předpovědět, že pokud nakonec
skončí vítězstvím skálovců v KSČM a zimolovců v ČSSD, budeme se
s dosavadní českou levicí nejspíš na parlamentní úrovni loučit ještě
rychleji, než kdyby ještě nějakou dobu pokračovala v „nastoupeném kurzu.“
Právo, 24.10.2018