Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, známé
jako Istanbulská smlouva, vyvolalo silné odsudky i chválu. Tyto reakce
jsou zajímavější než samotná Piťhova řeč plná bezzubé, tragikomické extrémnosti.
Piťhu rozlítila v jinak
neproblematické (a veskrze užitečné) úmluvě pasáž, která definuje pohlaví jako společensky konstruovanou kategorii.
I v důsledku takových definic,
jejichž protagonisté údajně převzali ideologii marxismu a nacismu, se prý
i u nás zavedou dokonale zvrácené zákony. Rodiny prý budou rozmetány,
za nesouhlas budou lidé deportováni do nápravně-výchovných táborů vyhlazovacího charakteru. Homosexuálové budou
prohlášení za nadřazenou vládnoucí třídu atd., atd.
Na Piťhu vzápětí podala trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy Česká ženská lobby. Kriticky
se do něj opřel i kněz a religionista Tomáš Halík, jenž vedle polemiky
s Piťhovými fantasmagorickými výmysly připomněl, že projevy, jako je
tento, pohoršují i odrazují od křesťanství mladé a vzdělané lidi.
Kardinál Duka Piťhu naopak podpořil. Piťhovi vyjádřili podporu i někteří další konzervativní
kněží a do Halíka se ostře pustil Václav Klaus. Komentátor Alexandr
Tomský se pro změnu v reakci na trestní oznámení rozepsal o „praštěných feministkách“
a rozdal si to s feminismem jako takovým, přičemž nasekal tolik klišé, že by i na
konzervativní americké univerzitě (kterých není moc) vzbudil zoufalý údiv.
Klaus rovnou označil Halíka za odpadlíka
od církve a progresivistu (což je zřejmě v ultrakonzervativních kruzích nadávka).
Nejvíc ho pobouřila Halíkova slova, že kritici „genderové ideologie“, jako je Piťha, tak činí s pomocí
neudržitelného ahistorického konceptu „neměnné přirozenosti“.
Tím, že Halík „neměnnou přirozenost“ zpochybňuje a argumentuje,
že zastánci tradiční rodiny zapomínají
uvést, který z mnoha modelů rodinného života pokládají za ten tradiční, prý podporuje
radikálně feministický program likvidace světa normálních mužů a normálních žen a zničení přirozených vztahů mezi nimi.
Není možná divu, že jak tento Klausův útok, tak Piťhovo kázání mají silně hysterický tón. Tito
názoroví souputníci totiž reprezentují odcházející svět, a ve skrytu duše vědí, že s tím nic moc
nenadělají. I když se snaží prezentovat svoje názory jako politický souboj
s „progresivisty“, levicovými liberály, feministkami, multikulturalisty
apod., na jehož vítězném konci se západní společnosti vrátí k přehlednému světu minulosti
s “normálními muži a ženami“, ve skutečnosti bojují proti silám tisíckrát silnějším.
Jak jsem nedávno napsal v eseji
„Globalizace teprve začíná“ (Salón, Právo, 10. 10. 2018), že motorem převratných společenských změn není jakýsi krizový
stav kolektivní mysli západního člověka, kterou je prý třeba vrátit do starých
fungujících šablon. Nové jevy jsou výrazem revolučních změn ve vědě, technologiích
a ekonomice.
Ty, mimo jiné, vyvázaly kupříkladu ženy z ekonomické,
komunikační a stále více i politické závislosti na mužích. Patriarchální
struktury a tradiční genderové konstrukty se bortí ne proto, že jejich proponenti
jsou politicky příliš slabí (takže zadupeme-li levicové liberály
a feministky do země, vše se vrátí k tradičním hodnotám), ale kvůli tomu, že již nejsou v současné fázi modernity
produktivní.
Vydobytá práva různých menšin již nelze zvrátit žádnou politickou akcí,
protože takový návrat do minulosti by šel proti tomu, co vyžaduje modernita ve
fázi industriálně-digitální revoluce 4.0.
Jinými slovy: i kdyby existovalo něco jako „neměnná přirozenost“ člověka, mění se prudce kontext,
v němž člověk funguje. A tím je nic menšího než skutečná revoluce, v níž stále více
interaktivní a globálně fungující technologie a nadnárodní
procesy „tekuté modernity“ oslabují národní státy a činí zastaralými společenské struktury
a vztahy, které stvořila v návaznosti na „régime ancien“ raná industriální
modernita.
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:Times;
panose-1:2 0 5 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:1;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:0 0 0 0 0 0;}
@font-face
{font-family:Georgia;
panose-1:2 4 5 2 5 4 5 2 3 3;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
@font-face
{font-family:“Noteworthy Bold“;
panose-1:2 0 4 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
p
{mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-margin-top-alt:auto;
margin-right:0cm;
mso-margin-bottom-alt:auto;
margin-left:0cm;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:10.0pt;
font-family:Times;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
V tomto smyslu jsou Petr Piťha a jeho ideoví
souputníci spíše k politování než k podávání žalob. Křičí o pomoc
z pomyslné loďky, kterou vleče mocný proud zásadních změn do světa, kterému nerozumějí. Tito prý „normální“
muži prostě chtějí uchovat svět, v němž dominovali, k čemuž si vysnili „normální ženu“, které se líbilo
v jejich patriarchálním světě údajně „přirozených vztahů“. A když nevědí kudy kam, ohánějí se církví, která ovšem, pokud nebude reflektovat prudce se měnící svět, odejde spolu
s nimi, jak správně varuje Halík.
Novinky, 26.10.2018