<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Český stranický systém, jenž se vytvořil po
roce 1989, je v krizi. Její příčiny jsou na jedné straně stejné jako ty,
které působí oslabování tradičních stran všude v západních demokraciích,
ale na straně druhé existují i příčiny specificky české.
Jevy, které jsou společné celému Západu,
souvisí zejména s různými projevy globalizace a nástupem nových způsobů
komunikace. V českých poměrech se k tomu ale přidává skutečnost, že
nové politické strany u nás vznikly po roce 1989 „shora.“
Nevyrostly z podhoubí občanské
společnosti, byly to spíše „rychlokvašené“ projekty malých skupin nově se
formujících elit. Přidáme-li k tomu odpor ke stranictví, zděděný z
minulého režimu, zůstaly tyto nové strany slabé. Početnější členstvo zůstalo
jen stranám, které politicky přežily změnu režimu—komunistům a lidovcům.
I druhou generaci nových polistopadových stran
tvořily projekty elit. Unie svobody byla odštěpkem malé skupiny politiků od
ODS. Věci veřejné byly de facto projektem podnikatele Víta Bárty. TOP 09 zase oscilovala
okolo Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska.Starostové jsou formací politiků z komunální
úrovně, bez skutečného členstva.
A pak přišlo ANO, které je už zcela jen projektem
jednoho bohatého jedince, ač se mylně označuje jako hnutí. Podobně závislé na
jedné jediné osobě je hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, které
v tomto navazuje na Okamurův předešlý projekt—Úsvit.
Pomineme-li zelené, v nichž občanská
dimenze byla nakonec zadušena experimenty skupinek elit, je tak až Česká
pirátská strana vlastně první větší politickou formací, která po téměř 30
letech od pádu bývalého režimu vyrostla skutečně „zdola“.
Unikátní je i v tom, že způsob jejího
fungování i program odrážejí fungování nových komunikačních technologií. A
ačkoliv má v názvu slovo „strana“, ve skutečnosti funguje jako vnitřně
flexibilní hnutí—tedy bez těžkopádných stranických struktur známých
z minulosti. Původně se s piráty pojil obraz politického anarchismu,
u nás se ale etablovali jako de facto liberální středový subjekt.
Jejich politická budoucnost bude tedy důležitým
testem. Nejen toho, zda je česká občanská společnost konečně dostatečně silná,
aby dokázala generovat politické subjekty, který záhy nezmizí, ale i toho, zda
nové formy „tekutého“ politického fungování nejsou odpovědí na výzvy
globalizace a nových technologií, které nezvládají tradiční strany.
Právo, 30.11.2018